|
| od: Pzv () | vloženo:04.04.2023 13:16:19 |
| Dneska tu přestalo pršet a tak jsem se šel podívat na paseky co zas přijeli kácet. No nic. Už jsem si zvyk. Přines sem domu igelitku plnou plechovek od piva a petky. Po cestě jsem zas a znova podepřel větvema stromky co je přejel traktor. Ještě tuhle šanci jim dávám. Žádná emoční záležitost. Ale zelenej strom má přece stát rovně. A ne se válet na zemi. Ty hromady větví co jsem tu za ty roky natahal ještě nikdo neodvez. Nejde o ty větve. Jde o to že když zůstanou ležet tam kde jsou nic pod nima nevyroste. Ani ten malej smrček kterej nikomu nestál za to aby z něj tu větev stáhnul i když ho evidentně lámala. Zeptám se tebe anonyme. Co jsi udělal ty? Kromě toho že si mě poslal k psychiatrovi. Jestě před tím jsem zasypal krmítko. Ty potvory na mě řvou už od rána. Je to prázdný je to prázdný. A vykvetly fialky. Ty co sem zasadil tady pod dubem. Jenže je asi sežerou myši. Jako každej rok. No jo. Jako ty moje písničky. A tak jdu k řece. Ona jediná se pořád směje. Aspoň mě tak připadá. Chechtá se mi i mojí bolesti. A když jsem se jí zeptal proč se mi směje? I ty človíčku. Já jsem tu byla dřív než vůbec někdo s tvých předků vůbec zkusil se poprvé nadechnout.
Dívám se dál. Ta voda pořád někam teče. Ale mluví pořád stejně. Pláčeš? Ptá se. Někdy jo. Odpovídám. Co jsou slzy? Ptá se. Moje bolest. Říkám. A víš že v každý tý slze jsem já?
Počkat co mi chceš říct.
Že to všechno vim. A nesu to do moře.
Sakra a kdy se vrátíš? Ptám se. Jsi slepej? Jsem přece pořád tady.
Tak tohle zažívá psychopat z vechtru. Kterýmu se někdo bojí říct něco osobně. |
|
| od: Pzv () | vloženo:03.04.2023 23:44:56 |
| Tím chci říct. Žé nemám nic proti jakékoli víře. Kromě ve víru v blnost |
|
| od: Pzv () | vloženo:03.04.2023 23:39:08 |
| Prosim roztrupte to všude kudy půjdete. Tady na vechtru bydlí psychopat. Nikdo sem nechoďte. Aspoň budu mít klid od náboženskejch šmejdů |
|
| od: Pzv () | vloženo:03.04.2023 23:31:54 |
| A aby bylo jednou pro vždy jasno. Já vam svoje písničky nikdy nedal. Vy jste si je vzali. Nevím jakym právem ale udělali jste to. A pro tebe anonyme. Už jsem se s tím smířil. Moje příští písničky už neuslyšíte. Budou jen tady. |
|
| od: Pzv () | vloženo:03.04.2023 22:06:27 |
| Zamyslel jsem se nad tou větou o anonimitě internetu a vlastně strachu říct mi něco do očí. To si děláš prdel? Jestli nedokážeš bejt ke mě upřímnej pak nejsi Bůh. Ten ke mě upřímnej je. Ale pak kdo jsi? Proč se bojíš? Jsem snad vrah? Nikdy jsem nestál o poklony. Ale to co si napsal je mi....jsem snad Bůh? Proč si mi to neřek dřív. Ze strachu? Já možná působim dojmem nevyzpytatelnýho zvířete. Ale věř že s ním nemám nic společnýho. Ano. Proti zlu se stavím nekompromisně. Ale proti dobře míněný radě? To si vážně myslíš že jsem tak vygumovanej? Fakt mi to musíš psát jako anonym a nikdy mi to neříct do očí ze strachu že bych ti uříz hlavu? Kurva to takhle na vás působim? To si o mě myslíte? Nemúžem mu nic říct jinak nás zabije? To myslíte vážně? To že mě život naučil i nestardarnímu přemejšlení neznamená že nerozlišuju. Ano mám v sobě i zlo. Ale hlídám ho. I já slyším hlas Krista. A poslouchám ho raději než to zvíře. Kéž by to tak bylo vždy a u všech. Ale neni. Proto si toho netvora ponechávám. Jako něco co mám v kapse kdyby se to zvrtlo. Ale neni to můj pán. Je to jen sluha. Kterýmu já řeknu tak teď jdi. Protože se děje něco proti mě. A udělá to. Ale pak je tu také Kristus. To jehně na oprátce který mi říká zastav. Nejsi jedinej kdo musel snášet rány. A já je beru. Pokud nejsou zmechanizovaný a určený mě jako pravidlo. Nech se vochcat ze všech stran a hraj si na utrpitele. Tak to já nejsem. Vtomto směru zklamu i tebe anonyme. Ale jedno chci říct. Můj život není tvým životem. Nemáš ani jeden atom ve svým těle stejnej se mnou. Možná proto jsem tady spíš brečel než jásal když všichni odjeli tedy po hraní. Nic o vás nevim. Jen to že umíte mačkat pár akordú. Stejně jako já. A pak mi sem anonym musí napsat jakej sem kokot. A ať vypadnu z tý samoty. Kam? Jestli mě má někdo rád. Tak ten anonym. Ale kurva kam? Na sibiř mezi šamany? Nebo do Peru? A co tam najdu? Stejnou beznaděj jako tady? Pravda. Povedlo se mi pár písniček který snad někomu něco řekli. Ale ve finále? No a co? Přejel vlak a už tu neni. Ale anonym říká. Vzpamatuj se chlape. To mi anonym říkat nemusel. Protože s touhle větou vstávám každý ràno. A do čeho? No přece do dalšiho dne. Kdy se tu dívám na sýkorky a strakapoudy jak se perou u krmítka. Mimochodem věřili byste tomu že za zimu ty ptáci sežerou 20kg slunečnicových semínek? Tak trochu tu krmim celej les. Někdy mám pocit že jsem uplně marnej. Jen ten zpěv ptáků ....když přijedu z práce tedy po dvou dnech ty potvory to ví. Zamknu auto zatopim a ony už na mě pokřikujou..píp píp. A já vim že krmítko je prázdný. Tak jo ty lese. Ty zvířeno v něm. Vy nenažranà havěti. Tak to tam zas nasypu. A lítaj tam. A víš co anonyme? Je to to jediný co jsem ten den udělal dobře. A pak mě napadaj písničky. Který bych zdůrazňuju s někym rád hrál. A tak vidim ty minulí. Jak skončili na smetišti internetu. Už je tam nechci dávat. Víš vznikly tady. A nedivim se že jim nikdo nerozumí. Aspoň si to myslim. Protože vznikaj jen z dívání. Ale protože jsem jen člověk a dost debilní dle anonyma tak je hraju jednomu ptáku. Za těch deset let co jsem tu vždycky když jsem začal hrát přilít na plot. A věřte či ne. Ale byl tam dokud jsem nedohrál.
Hrál jsem tedy pro něho. Dokonce když jsem přestal hrát začal pípat. Naštvaně. Tak jsem zase začal hrát a on jen zase seděl a měl jsem pocit že slyší. Přestal pípat. A jakmile jsem skončil začlo to znova. On mě snad poslouchal nebo co? A já si řek. Jo. Nikdo není tak věrný obecenstvo jako ty. Tak to hraju pro tebe. Deset let tu byl na plotě vždycky když jsem hrál. Ale moment. To nebylo jen tak. Vždycky když jsem to zvoral tak začal bejt dost nervózní. Začal poskakovat teda na tom plotě a začal hvízdat. Jakmile jsem začal hrát znova.....jen seděl a byl jak vyřezaná socha. Žádnej pohyb ani pípnutí. Tomu ptáku jsme mi lidé dali jméno lejsek. Mě je to jedno. On je můj učitel. Bojim se před nim něco skazit. Anonyme. K mýmu léčení. Že nezapadám do režimu správného rychlého šípa vim už dávno. A nikdy už nebudu
Ale dělat ze mě vlkodava kterýmu nemůžete říct do očí jak si psal anonyme co si o mě myslíš mě bolí. |
|
