Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 



od: Víťa L. () vloženo:23.10.2017 18:55:49
Banjo, tuším, že jsme si po mailu se všemi o tom psali, i když je možné, že mail nedorazil. Klub má volno zatím celý leden, ZNC nehraje, Caine-Mi a pravděpodobně i ostatním 17.leden jako termín koncertu vyhovuje. Tak myslím, že bude vše v pořádku. Zbývalo do klubu pouze sdělit den akce, který jsem jim napsal. Zatím sice nikdo neodpověděl, ale upomenu se ještě telefonicky. Nejvíc mám radost, že se tu po dlouhém čase vyrojila další filozofická myšlenka. Bude trvat nějaký čas než vše v ní řečené vstřebám a rovněž chystám zde menší literární okénko, tedy opis jedné básně, což mi zabere nějaký čas, ale třeba už dnes v noci.. Pokud neusnu.. Každopádně, když jsme u těch animovaných klipů, napadl mě taky jeden. Oleg Gazmanov a písnička "Nové svítání", kde se praví "Jak můžeme vyhrát, když se dáme tak snadno koupit, jak můžeme vyhrát, když se dáme tak snadno prodat". Příjemný obraz i zvuk přeji: https://www.youtube.com/watch?time_continue=3&v=kQJm2d6IBsQ

od: Caine-Mi () vloženo:23.10.2017 12:34:56
Občas nás i jiná děcka než vy tady ;-) překvapí odkazem na nějaký "hustý" klip. Nedávno jsme třeba takhle zkoukli kreslený příběh o "jednom cyklistovi ve dvou", co se v určité etapě své životní dráhy vydal každý svou trasou k cíli, aby na konci stáli pak se svými přívrženci proti sobě a navzájem se zabíjeli.
Teď zase jsme dostali takový podobný. Smutný...
Zvláštní... asi je poslední dobou pořád víc lidí, co jsou na tohle téma citliví. A naopak, jakoby se z těch už otupělých stávali stále víc otupělejší.
A tak i když podle "sledovanosti" jde o masovou záležitost, možná nebude úplně od věci se o tenhle klip a myšlenky kolem něj... podělit i tady.

Tribe Society - Kings (Animated Version)
https://www.youtube.com/watch?v=5RbGZZnUR3g

Stav světa vidíme dobře. Stav světa... bez Krista, chtělo by se hned "věřícímu" jízlivě doplnit. Ale nejsou dva světy. Jen dvě různá "občanství" v nich. Vidíme to, co se kolem (někdy dokonce výjimečně i co se s námi samotnými) děje, ale sotva s tím dokážeme hnout. Zabránit "devastaci"... uvnitř i vně. Jsme jako svázaní těmi obřími chapadly podmořských chobotnic z klipu. Jen čučíme a komentujeme... Tu a tam se dokážeme utrhnout, vyplavat a nadechnout "čerstvého vzduchu", než nás zase jiné zhmotnělé nebo zosobněné zlo stáhne zpátky pod pokličku natlakovaného hrnce neomezených možností.
Začarovaný kruh.
Když se Ježíš blížil k Jeruzalému, věděl už dobře, co ho tam čeká... a taky že fakt není jiné cesty pro... "nejen kosmetickou záchranu" člověka (nebo aspoň těch, co si nezaťukají na čelo, že by vážně mohl být tím, "na koho si tu hraje")... když se blížil k vrcholu "lidské pyramidy", nešel tam jako král!!! Nešel tam, aby všechny své konkurenty přepral, požral, aby hrdinně na chvíli vybojoval šéfovství! Šel tam jako... píše se v Bibli: "Beránek na porážku". Dobrovolně. Nevinné zvíře bez vady, jehož poprava měla každoročně každému připomínat, že s každou vinou končí nevinnost. A že i třeba jen zlo zatím dobře spoutané a střežené uvnitř, jednou promítnuté do budoucnosti skončí krví a smrtí. Přesně, jak je to vidět v tom klipu... "Tím kým se stáváš budeš dál... a víc!" - zpíváme v jedné písničce. A tohle všechno pořád dokola, až do doby, než "Kdosi" cvakne dálkovým ovladačem a vypne... "obraz"?
Je to silný "film" a přece... k něčemu podstatnému je slepý! Nebo to záměrně tají?
Bůh totiž ten dálkový ovladač (zatím) odložil a přišel. Sem, dovnitř... do kotle za námi... a za nás udělat, co sami nedokážeme!
Kdyby tenhle klip kreslili "věřící", asi by tím skončili. Pointa, tečka. Dokonáno jest!
Chyba. Ježíš takhle neskončil! Kdo se o Něj trochu zajímá a čte si aspoň dochovaná svědectví, ví, že pokračoval!
Zval nás... vzal nás... bere nás... každého!!!... kdo jen trochu "chce"... do dobrodružství s Sebou! Slovy Star treku: Kam se's dosud nikdy nevydal ;-)
My ale žijeme obyčejně dva extrémy: Buď, že to vůbec nejde... a nebo že to jde i běz Něj.
"Realističnost" Božího "vtěleného poselství" je v tom, že to bez Něj fakt "nedáme". A "pohádkovost" zase v tom, že On nás na tu výpravu (do Jeruzaléma... a dál) zve s Sebou! A že se pak vážně děje ještě něco víc, než jen předpokládatelné a "logické". Pan Spock ve Star treku vždycky s dětským údivem říkal: "Fascinující!" (a přitom zvedl alespoň jedno obočí ;-) )
Nám často připadá, že právě v "Jeho" příběhu hrajeme tak trochu sedmé housle. Zbyteční a neužiteční. Možná i proto, jak se pak úporně (ne)snažíme pochopit a rozumem pojmout celou "strategickou mapu"... což nejde. Přitom by stačilo, říká sám Ježíš, trochu víc nejprostší, dětské důvěry, odhodlat se a vyšlápnout... třeba jen na tu malou polní cestičku, na níž nás právě teď skrze hořící srdce posílá.
Trpíme všemi těmi... příliš speciálními nebo naopak banálními úkoly. Třeba... drnkat na kytaru? K čemu? Vymyslet vlastní počítač? To je ale hrozná kláda... Vařit? Dyť to za chvíli někdo sežere... Psát slohová cvičení? Do šuplíku? Proč?
Vždyť jediné, co se dneska počítá je... být někde první! Aspoň v poslední vesnici, jak říkával Caesar. Ale i apoštol Pavel nás už přece nabádá: "Běžte tak, abyste byli první!" Nekříží... nebo nekřižuje se tohle vybídnutí trochu s Ježíšovou "dobrou zprávou", že právě už se nemusíme štvát? Že Jeho posádka přece už to vítězství má! Nebo ne? Jak to chápat a přitom se vnitřně nerozpoltit? Závodit, rvát se na vrcholy pyramid a nebo to přenechat "galantně" někomu jinému?
"Co je vlastně pravda?"... ptal se už Pilát tváří v tvář zbitému Mesiáši. (Než si raději umyl ruce a odpověď nechal na zdvižených rukou davu. S palci dolů).
Boží vítězství je "nelogické" a zároveň... "fascinující"! Mimo jiné i v tom, že bez mrknutí oka (či povytažení obočí ;-) ) spojuje obě výše zmíněné možnosti nás - závodníků o život - do jediné:
Máme vítězit, ale přitom už k tomu netřeba pokořit "soupeře"! Být "king" už nemusí nutně znamenat, že jiný jím nebude! Klidně si i "závodění" můžeme "užít" a překonávat... SE!! Být k "Cíli"... (být k Němu) blíž, než včera. Třeba.
Takže psát do šuplíku? Jo! ;-)
Vařit... tvořit... něco dobrého... krásného i pro konzumní spotřebu? No jéje! ;-)
Vymýšlet vymyšlené? Vždyť myšlení (a co teprv zhmotňování snů!) "bolí"... Copak ale právě láska kořeněná touhle zvláštní bolestí nedodává přízemnosti člověka křídla víc, než cokoli jiného? Jasně že s nimi pak dotyčný může působit poněkud extravagantně, až bláznivě... a že hlava v oblacích na stabilitě taky dvakrát nepřidá. A ustát to s křídly oběma nohama na pevné zemi... o tom snad ani nemluvě. Jenže... ruku na srdce... nestojí to za to? ;-)
A hrát... jako třeba na nějaký nástroj? Ano, i na..hlas! :-) Proč? Protože není mnoho způsobů, jak si zachovat možnost umět si pořád hrát... až do stáří. Tenhle je osvědčený ;-)
My sice ještě ne, ale On už ví, jak to nakonec zapadne do celkového "děje"... Jeho příběhu! Do... vznešeně řečeno: Dějin "spásy".
(Pardon, krom smajlíků už je to tu i samá uvozovka. Tím asi chceme naznačit, že si každý můžete dané slovo přeložit do vlastního nepatetického i neformálního jazyka :-) )
Takže... milé děti, ehm... milí "kosmonauti", ať tu vzácnou příležitost úplně neprokecáme... Jdeme?... (si) hrát?
;-)

od: Banjo () vloženo:23.10.2017 07:37:11
Středa, uprostřed měsíce, zatím nic nemám, takže by z mojí strany asi šlo. Jako klíčové bych viděl, jestli bude mít volno klub a ostatní účinkující (zejména pak Znouze).

od: Víťa L. () vloženo:20.10.2017 20:24:51
Já tam do klubu předevčírem psal, že jsme se domluvili na 17.ledna, jelikož proti tomu datu nikdo nic nenamítal. Zatím nepřišla žádná odpověď. Zvučení zřejmě nebude nějak náročné. To hraní bychom každý mohli oproti Vechtru třeba každý zkrátit, ať to tedy není moc dlouhé. Třeba každý šest písní? Karel zatím neví, jestli ten leden dá, doufám, že ano, byla by to škoda. Pokud by nepřijel,tak můžeme třeba každý ještě jednu píseň přidat. Já si na kytaru od Vechtru zatím zahrál třikrát zhruba po 15 minut, což je oproti minulému roku výrazný posun vpřed.

od: David Fazy2 () vloženo:20.10.2017 19:44:09
Já sem 17.1. v pohodě a už skládam, až se mi hory zelenají. Dokonce sem přemluvil i družku, aby mě doprovodila na klávesy, takže konečně uslyšíte ty Digimony, jak mají znít. Teď je votázka, jaxe to tam bude stavět a zvučit, já sem si to spíš představoval docela jednoduše, jakože bicí sestavený někde připravený, paxe to tam šoupne, Víťa a Petr mají v podstatě akorát kytáru ne, takže tam taky není moc s čim hejbat. Ale nevim, jak to tam je, jak se to dělá, tak uvidim, jak to dopadne.


<<  / >>  Celkem 4090 vzkazů