|
| od: Assa () | vloženo:15.01.2014 18:13:28 | | Možná je Ládík lední medvěd a teď je tu na něj až moc zeleno :-) Ale jestli ne, jestli je jen obyčejnej medvěd a právě teď se konečně chystá na ten zimní spánek, tak doufám, že pak nebude muset spát až do června, jako loni.. Ale hlavně to pak nesmí přehnat s ranní sprchou, jednou za deset let ty povodně stačí :-) |
| | od: Banjo () | vloženo:15.01.2014 06:32:11 | | Ano, to je další námět k přemýšlení: není Ládík medvěd? Ale k čemu teď zimní spánek, když tohle není žádná pořádná zima? |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:14.01.2014 09:27:43 | | Není to tak dávno, co tu Marie Frydrychová přirovnala v rubrice "naTWRdo" náš život ke špionážnímu filmu. Nějací neviditelní únosci si člověka celý život přehazujou z auta do auta... ve snaze vyzískat z jeho účtu, co tam stejně nemá. Tehdy ta silná slova od slabé ženy jednoho našeho průměrného posluchače se speciálním vojenským výcvikem opravdu dojala. A vida, rok se s novým rokem sešel a Mi - rozhlídneme-li se po vzkazníku - musíme smutně konstatovat, že paní Marie měla nejspíš pravdu. Ládík zmizel! Že by ho setřásli někde na staré (internetové) adrese? Nebo ho opravdu dostali a teď ho mučí... vzpomínkami na náš poslední koncert, kterého se neprozřetelně zúčastnil, jelikož tam chtěl vylákat svou idealistickou sestru?... A nebo prostě... ale to je tak prozaické, že se téměř zdráháme to sem napsat... jen proklamativně usnul... tuhým medvědím spánkem? Kdo ví? Třeba tak učinil s velikou vírou, že tím přivolá zimu? Kdo ví. Ale chybíš nám, chlapče. Měli jsme tě rádi... tvé rýpání nám tu na zahrádce opravdu schází!
No nic... Budeme asi muset pustit Lukáše Targosze. To by tě mělo probrat :-)
Lukáš Targosz - Co je ještě těžší než mít rád? - v rubrice naTWRdo.
(Víte to? Víš to ty, Ládíku? Tak tohle je speciálně pro tebe, abys nebral tak tragicky, že na tebe pořád hezky myslíme ;-) |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:09.01.2014 23:26:06 | | Tak a jsme tu s dalšími novinkami.. to víte, večery jsou dlouhé a hrát si teď třeba badminton, to je možné jedině tak někde na jihu :-) A tak se raději procházíme naší zelenou zahrádkou a zjišťujeme, co je kde ještě třeba okopat.
Nejprve jsme si zahráli starou hru "škatulata, hejbejte se" a trochu jsme zpřeházeli jednotlivé rubriky. Například "naTWRdo" teď najdete v menu až úplně dole. Ne že by to nebyla podstatná rubrika, ale -Mi věříme, že kdo hledá, nejde ;-)
Rubriku "O sobě" nahradila rubrika "O nás" a krom informací, které jste už věděli, se v ní dozvíte i to, co jste možná ani vědět nechtěli :-)
Také došlo k menším úpravám v "Ozvučení" a větším úpravám ve chlívečku "5pé". Tam byl doplněn "profil" a změněny "plakáty", které jsou ke stažení hned v několika verzích.
Průběžně také doplňujeme koncerty a rádi se s vámi na nich potkáme ;-)
Tak hezkou teplou zimu! |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:07.01.2014 16:40:23 | | Už vám taky někdo řekl: Víš, ty nad tím moc přemýšlíš, to já bych se musel zbláznit!
Každý to nejspíš svého času slýchával, zvlášť když řešil věci, jaké řeší každý malý princ. Ty o květinách... o liškách... o smrti.
Ne, není tu řeč o posedlosti... takovém tom neustálém omílání jedné jediné neodbytné myšlenky, na kterou jsme se upnuli a teď nejde z hlavy. Znovu a znovu se vrací... sotva se dá pomyslet na něco jiného. Taková upjatá myšlenka pak člověku nedovolí ani se pořádně nadechnout... a rozhlédnout. Natož rozlétnout.
Dokonce tu ani není řeč o bádání nad smyslem chrousta... i když takovéhle věci se zprvu jen těžko rozlišují a oddělují od hloubání - jak už to slovo samo napovídá - nad hlubšími souvislostmi života, věcí a dějů.
Nejčastěji uslyšíte ono: "Poslyš, ty nad tím ale moc přemýšlíš...", právě když vyslovíte nahlas Boží výzvu. Myšlenku, kterou vám poradil, nebo prozradil, Pán Bůh sám. Boží výzvy jdou těm, kteří je sami nezaslechli, docela na nervy. Asi jako pověstný pan detektiv Colombo se svým věčným: "... a ještě mě tak napadá..." ve dveřích. A nebo "promiňte, nerad ruším, ale ještě jsem si vzpomněl..." při nečekaném návratu, kdy jakoby mimochodem vysloví nejpodstatnější.
Pán Bůh nás stvořil pro vztah s Ním. Bez toho vztahu nás je pořád někde jen půl a nechápeme proč. Žijeme přeci poctivý život... tak proč nemůžeme být prostě jen tak šťastní?!
Jenže i otázky malého prince se dají zvolna... a mnohdy nenápadně zasypávat tekutým pískem bezmyšlenek. Všedních tupých vjemů, výjevů i výlevů. Pouhým nasáváním bezmyšlenkovitosti. Chroustáním a oslintáváním drobných kamínků, které zprvu vypadají jako živá zrníčka, ale nejsou jimi. Nemají v sobě ani chuť ani jadérko vztahu. Jsou jen pískem, co na chvíli snad uleví palčivému hladu uvnitř a bolavým chodidlům venku... ale k jídlu... ani k myšlení se moc nehodí.
Když promluví Bůh, chutná to často prudce. A ne vždy tak, jak čekáme. Když Bůh vysloví výzvu, v mozku se rozbuší srdce a v srdci se valí myšlenky. Najednou cítíte, že žijete! I kdyby vám stokrát říkali: Nepřemýšlej, je to nebezpečné!
Jako zamilování. Nedá se naráz ubít k smrti. Jen zvolna zasypávat a zasypávat... a pak... už bez zrna, bez klíčků, bez myšlenek... usnout.
Děkujeme, náš nebeský Tatínku, za Tvoje výzvy.
Charles Stanley v rubrice naTWRdo.
Tento "úvodník" byl také vložen jako samostatná úvaha do rubriky Rozmluvy. |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|
