|
| od: Ládík () | vloženo:08.11.2013 16:51:44 | | A děda to nedal. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:07.11.2013 16:24:27 |
KDE SE RODÍ PÍSNĚ?
Na zelené louce vytryskl pramen
Nad pramenem vztyčili chrám
Chrám obrostlo starobylé město
Na starobylé město padal po staletí prach
V prachu staletí se jednoho dne zatřpytila malá kytička
Procházel jsem tudy a napil se z pramene
Ticho... čiré a čisté až umlkalo všechno vůkol... i uvnitř
Sklonil jsem se před majestátem chrámu
Ticho... že nutilo nejen sklonit hlavu... ale i zaklonit
Snažil jsem se vyťukat rytmus svých stop do prachu staletí
Ticho... mé kroky pohltilo a sám tanec obrátilo v prach! Nezbylo po mně vůbec nic!
Konečně jsem se zastavil a přivoněl ke květině
Ozvala se...
píseň
Nemohu na ni zapomenout
Ani nechci!
|
| | od: Ládík () | vloženo:05.11.2013 18:01:17 | Já Vám to drazí řeknu asi takto. Pokud nějakým řízením stanete mezi "elitou", což paras po celém světě jsou, bude slýchat několikrát denně (týdně), že elita jste. Časem (někdo i dříve) tomu uvěříte nebo to v sobě přestanete zpochybňovat. Jako já, neřešil jsem elitní neelitní, řešil jsem strach nestrach. A právě nestrach je zabiják, ten dělá ty problémy, to je onen pachatel, ne strach, kdo strach má, chce žít.
Nikdy nezapomenu na scénku, kdy jsem visel na houpačce (výsadkový trenažer) vedle pplk. xy, hlavního duchovní AČR, pod námi chodil instruktor a křičel na každého z nás určitý druh závady, ta se pak nějak řešila a on křičel buďto ano, či ne. A pak přišel k onomu a řve, vidíte, padre věří v Boha, ale chce žít, proto řeší rychlou závadu rychlým způsobem. Bylo to vtipné, ale pravdivé, na padáku už je každý sám a to rozhodnutí je na vás, je to spravedlivé, Bůh nemůže dělat vše a když tedy ty ostruhy chceš, pak je máš mít, se smrtí na jazyku. A je zajímavý, že když jsme čekali na letadlo, říkám tomu duchovnímu, hele, taky si připadáš jako sobec?
Ano....
Ale až tohle přestaneme dělat, začnou to dělat naše ženy, z lidstva to musí nějak ven, ta touha, já to nevymyslel, je to pošlapání bílých míst, matkub.
A němečtí paras jsou známí tím, že dokázali skákat ze sto dvaceti metrů na padácích, které se už na první pohled nedali nikterak řídit a které byly ergonomicky z dnešního pohledu výstřední.
A dále tu byl pervitin, který se vojákům podával coby okovaná hnací bota velitele v zastoupení těsně za sedací částí, smícháno s propagandou, je nasnadě, že tě vidle prostě překvapí, zaskočí a......vítězí, zahleděnost v tu chvíli přestane líbat vlastní rty a v zahrádce máme opět radost, že spravedlnost vítětí :-) |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:04.11.2013 17:45:34 | Myslíme na Ládíka, ale to ho jistě samo o sobě moc neobveselí... říkali jsme si. Chtělo by to spíš... poslat mu nějaký praktický důkaz... naší přízně. Nebo - řečeno s apoštolem Jakubem - skutek víry! A tu nás nenapadlo nic lepšího, než být na něj celý tenhle týden hodní. Žádné vtípky, narážky a koneckonců třeba i do rubriky "naTWRdo" dát něco jemného! Mnohem mnohem jemnějšího než obvykle. Něco, co nemůže snad naštvat vůbec nikoho, natož pak Ládíka! To ho jistě dojme... k úsměvu.
Kazatel Marek Šuba v jednom svém pořadu vyprávěl o dobrosrdečném dobrodruhu, panu Robertu Fulghumovi... ano, o tom moudrém pánovi, který tvrdí, že všechno, co opravdu potřebuje znát pro život, se naučil už v mateřské školce! (Evidentně na rozdíl od některých z nás, kteří k tomu potřebovali ještě spoustu dílů klasického STAR TREKu navíc :-)
Tady je jedno jeho kratičké... netradiční zamyšlení na tradiční téma: O smyslu života. |
| | od: Assa () | vloženo:28.10.2013 19:22:30 | | Ládíku.. s Cainem jsme si v předchozích dnech četli z knihy Job. A tak víme, že v některých chvílích je nejlepší s trpícími jen mlčet. Mlčet, modlit se a zůstat přitisknutý k Tatínkovi. Bez chytrých řečí a rad. A tak zůstáváme v tiché modlitbě s Tebou! |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|
