Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: David Fazy2 () vloženo:27.07.2020 23:27:58 Tak jako nejsem si jistej, jestli Cainovi zrovna tenkrát to moje pošťuchování vohledně proměnlivejch melodyjí nějak pomohlo, ale snad sem nebyl až tak votravnej nebo nesnesitelnej. Vono to taky neprobíhalo tak, že bych po každym koncertě naběh a začal hučet, jo, už sme byli kámoši a taxme kecali vo všem možnym a tak teda i vo tomhle. Nemusí člověk přece pořád jenom chválit, ne? Ale to je všechno skoro 5 let zpátky, už spolu nehrajeme (nebo se vo to nepokoušíme) a vod tý doby si na to vobčas takhle vzpomenem, jako třeba na minulym Vechtru a zasmějem se tomu, nic víc, pokud vim. Samozřejmě z pohledu Caine-Mi to možná probíhalo jinak, já mam přece jenom jednu stranu, třeba sem byl fakt votravnej nebo jim připadá že furt nějak na to narážim, třeba v těch mejch úvodech, když pouštim tlamu na autopilota a ani to třeba neuvědomim... A možná sem i leccos zapomněl. Tak jako uvidíme, třeba k tomu dodají, co se mi vykouřilo z makovice. Jinak ve svý kapele, než někoho vezmu, tak dycky říkam "musíš chtít hrát sóla", bez ohledu na to, jestli to už umíš, jenom prostě to toho člověka musí bavit nebo zajímat, jinak nás společný hraní nebude těšit. Za cizíma muzikantama nechodim buzerovat, ale když se kamarád zeptá na nějakej názor na jeho tvorbu, tak to rozbalim, to zas jó. od: Pvv () vloženo:27.07.2020 22:30:20 Ok. Fazy. Já to vnímal trochu jinak. Jako že sakra Caine mi nejsou tvoje kapela. Tak proč jim do toho kecáš? Ale asi chápu že možná si nějak navzájem pomáháte. od: David Fazy2 () vloženo:27.07.2020 15:29:52 Petře, já si myslim, že by snad každej měl hrát jinak, než hraje, včetně mě. Ale to slovo "měl", je takový... Zároveň si myslim, že by každej měl hrát tak, jak chce, jak ho to baví. Opravdovej problém mam jenom s tim, když někdo nehraje tak, jak by si přál, protože je přesvědčenej o tom, že by to nezaujalo lidi, což může a nemusí bejt pravda a zároveň se tim podřizuje případný nenasytnosti neuspokojitelných mas, což nevim, jestli stojí člověku za to, spíš si myslim, že má větší cenu, když hraje, tak jak ho to těší a poslouchá ho pár týpků, co se jim to tak líbí, než když hraje pro milióny, kterejm je to ale jedno, moh by tam místo něj stát kdokoliv a hrát jakejkoliv jinej odstín tý samý neurčitý břečky. Konkrétně k Caine-Mi. Nevim, Petře, jak moc si v obraze. To, co říkali Caine-Mi na Vechtru, jaxme se spolu pokoušeli hrát, byla asi spíš trochu sranda, jenom část toho celýho průběhu. Já sem se k nim cpal, že s nima za každou cenu chci hrát, voni mě varovali, že to s nima nebudu mít lehký, že nemaj sami jasnou představu, co by tam třetí nástroj (v mym případě klávesy) měl hrát a že se jim leccos třeba nebude líbit, ale nebudou schopný mi říct, jak by to mělo bejt nebo co přesně se jim na tom nelíbí. Taxme to zkoušeli nějakej čas (cca rok) a bylo to tak nějak, jak říkali, plus bych k tomu dodal, že moje představivost a schopnost tvořit na klávesy něco smysluplnýho byla tehda značně omezená. Něco fungovalo a někdy se to střetávalo, že já sem nevymyslel nic moc zajímavýho a voni mi zároveň taky nijak výrazně neporadili. Taxme spolu hráli pár písniček, na kterejch se nám povedlo se shodnout a s některejma sme si nevěděli moc rady, no. Někdy se to třeba líbilo jenom jednomu z nás, někdy zas sem něco zahrál omylem, jim se to zalíbilo a mně ne, často sem vymejšlel doprovody dost složitý (dnes mi připadaj s odstupem času docela jalový a jednoduchý) a ty se většinou nelíbily, ale někdy to bylo i obráceně, Caine-Mi mi tam nechali místo, abych se tam někde rozjel a mně se tam motaly prsty. No a během tohohle našeho šaškování (ale už i dávno před tim), sem často rejpal do Caina, ať hraje nějaký sóla, respektive nějaký improvazicový části, který budou pokaždý hraný trochu jinak, v kadždý písničce. Nepamatuju si, že bych po něm chtěl někdy ozvláštnit doprovody nějakejma vyhrávkama navíc, naopak, doprovody mi dycky připadaly propracovaný dostatečně, ale šlo mi o čistě instrumentální části navíc, kde se prostě improvizuje. Některý muzikantí to dělaj, některý ne, já posloucham hlavně ty, co to dělaj. Ale zároveň většina těch, co sóla hrajou, je maj pokaždý stejný a to už mě nebaví, to může fungovat jako pevná součást písničky, vyhrávka taková, ale sólo potřebuju pokaždý jiný. Proč? A proč s tim obtěžuju kolikrát i někoho, kdo hraje vyloženě sám jenom s kytárou, do čehož se prej sóla ani vůbec nehodí? Protože si myslim, že tak může muzikant dát do toho vystoupení něco navíc, co nemůže vyjádřit slovama. To sólo by měl bejt jakejsi myšlenkovej a citovej tok na téma toho textu ve spojení se současnou situací, vyjádřenej pomocí okamžitě zahraný melodie. Je to taková abstraktní magie, představ si třeba, jak bys v kytarovejch tónech vyjádřil rozhovor mezi Ježíšem a hadem na poušti a eště do toho přidal nějaký svoje dojmy z toho celýho. Tenhle proces ale neni až tak divnej, když si vemeš, takhle nejspíš kolikrát vzniká i melodie zpěvu (akorát ta se pak už zpravidla tolik nemění, že jo). Další důvod vidim v tom, že je to dobrej způsob, jak se zlepšit v tom hraní a eště si to užít a přidat tomu nějakou tu uměleckou hodnotu. Vono takovej doprovod, když jednou funguje, tak obvykle neni potřeba se v něm dál šťourat a pořád ho vylepšovat, navíc někdy je lepší nechat ty doprovodný části jednoduchý, aby pak vynikly ty složitý zajímavostě. Ale v sóle nejsou hranice, tam může začátečník šmrdlat 2 tóny a zkušenej tam může zahrát něco, z čeho by někdo jinej udělal celou samostatnou písničku. A tak to člověk pokaždý zkusí zahrát tak, aby překonal to minulý a je lepší a lepší. Ale to už se dostáváme k tomu, že já z tý muziky dělam pomalu nějakou soutěž nebo něco. Pořád mě to žene snažit se zlepšovat, nikdy si neřeknu, že už mam hotovo, prostě dycky to de zahrát líp. A ty sóla mě halt baví, no. Eště by mě bavilo zlepšovat se ve skládání a tim pádem i ve všem vostatním, co k písničce patří. Zlepšovat se dá třeba i ve schopnosti držet rytmus bez bubeníka, to mi zase moc nejde, páč bez něj ani moc hrát netoužim. A další věci. Ale někdo halt nemá potřebu se v tomhle zlepšovat a jako, to neni nijak nutný nebo něco. Já to považuju za důležitý, protože si myslim, že je dobrý, když ta písnička má nějakou hudební úroveň a zajímavost. Myslim si, že to dodá tomu textu potom na váze, ten posluchač si pak spíš řekne "hele, von to asi myslí fakt vážně", než kdybych se držel zaběhlý formule "tři akordy + Pravda". Běžnej protiargument je, že to lidi nezajímá, naopak se to pak hůř poslouchá. Já právě chci hrát pro tu menšinu, která to vocení. Ale to už se hrabem spíš v tom, co chci já a co mě baví, než v tom, co si myslim, že by někdo jinej měl nebo neměl dělat. Další takovej můj osobní důvod je, že když si někoho oblíbim, chci ho poslouchat furt a furt a mít k tomu co nejvíc nahrávek. Pokud je tam ta proměnlivá složka, tak mě to bude bavit furt bez omrzení, čimž vlastně trošku vyvrátim to pravidlo s lidskym nenasytitelnym hladem. Dál mi taky přináší krásnej pocit, když vidim/posloucham někoho, jaxe v tý muzice vyvíjí a zlepšuje, dodává mi to taky vůli pokračovat v tom takhle dál, jakože to i někomu jinýmu de, takže mně to pude taky. To už sou ale fakt jenom osobní touhy. Jako jo, opravdu si myslim, že by například Caine-Mi a mnozí další, třeba i Ty, měli používat tu proměnlivou složku a dát tak svejm písničkám pokaždý něco jinýho navíc. Rád bych to analyzoval, srovnával a sledoval ten vývoj. Ale jestli si myslim, že je to jako FAKT tak důležitý, nebo že by třeba Ježíš se mnou souhlasil..? To asi ne. Řek bych, že ve světovym měřítku je to věc spíš bezvýznamná, v nejlepším případě neutrální. Potěšila by mě a...koho dalšího? Těžko říct, možná toho hráče. A kolik diváků? To by to právě muselo zkoušet víc lidí. Ale hele, třeba Venca Šelmát to dělá a má svý diváky, který na jeho kytáru nedaj dopustit, takže to asi má nějakou aspoň pozemskou hodnotu. Co na to Bůh? To si netroufam tipnout, tam bych zůstal u toho "ať si každej hraje, jak je mu to nejmilejší, aspoň pokud tim, co z něj při tom hraní vychází, nečiní rovnou hřích nějakej. Dál si třeba myslim, že by to divoký hraní nemělo ten text zastínit a že by ta písnička měla mít nějakej jasnech xicht, né aby to bylo celý jenom beztvará divočina. Taky si nemyslim, že by ty sóla měly bejt nějak výrazně dlouhý, minutu a víc, to už může leckdy i nudit nebo právě zmenšit to poselství. Jedna věc mě trochu mrzela na tom, když sme spolu hráli s Caine-Mi, bylo mi řečeno, abych se pokusil tim hraním tak nějak vžít do tý písničky a vystihnout tu její povahu. To je myšlenka, která se mi moc zalíbila, taxem to začal dělat...sem si myslel. Ale furt to nebylo vono, taxem si říkal, jestli já v těch písničkách náhodou nečtu nějaký úplně jiný čáry máry, než autor zamýšlel. Taxem požádal Caine-Mi o teoretickou zkoušku, kde by mi vysvětlili, co pro ně která písnička znamená, aby to zkusil v tom taky najít a zahrát. Jenže na to mi řekli něco jako že to takhle vysvětlit nebo rozebrat nedokážou. Né, že bych si myslel, že mi přímo kecali, to né, ale když sem kolikrát slyšel, jak ty písničky uvádí, nebo když sme se vo nějaký náhodně zakecali, tak to bylo fakt dobrý a hodně mi to dalo. Možná že by na to řekli, že to právě jim samotnej se nelíbí, jak to vysvětlujou a že si stejně myslí, že jim to moc nejde, ale já nevim... Jejich ochota zkusit mi to vysvětlit + moje ochota to pochopit a složit k tomu něco... možná, že by to někoho "tam nahoře" zaujalo a tu myšlenku by podpořil. Jenom teorie ale. od: Pvv () vloženo:27.07.2020 14:14:34 A pro vás Caine mi. Nebyli by sme bez vás. od: Pvv () vloženo:27.07.2020 13:34:31 Zrovna jsem přemýšlel o tom co napsali Cainemi. A tak to trochu obràtím. Ty Fazi. Opravdu si myslíš že by caine měli hrát jinak než hrajou? <<  / >>  Celkem 4090 vzkazů