Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 



od: Víťa L. () vloženo:16.06.2020 22:10:46
Dnes mi v hlavě zní úryvek mého textu: "My děti bychom byli za hlupáky, když přišli bojovníci k nám z cizího kmene, co přišli v míru a v rukou měli praky, i s kouskem práva na ten kus naší země". Nebo ještě jinak. Každý Myšionář, respektive každá myš, nám vždycky přišla něco ukrojit, něco sežrat. Nikdy nám nepřinesla nic dobrého! Kořeny, kameny, větve žalují! Tys je uslyšel! A takového Tě Petře nebe potřebuje! Bůh potřebuje opozici! Ne tyhle ty nepovedené citáty z psychologických knih. Dnešním večer promluvil Petr! Brzy promluví i Caine-Mi. Já už mluvím dlouho a proto to s písničkářením balím. Držím Ti palce a nezapomeň. Tvůj kamínek svítí!

od: David Fazy2 () vloženo:16.06.2020 21:59:15
Kolegové, Bible není bicí nástroj! Ne, pardon, že se tady do toho pletu a předem upozorňuju, že se asi blíží takovej můj typickej příval hlíny (to si nedělam srandu z Petra jo, já vim, že píšu strašně dlouhý věci), takže ostatně kdo chce, ať tohle rovnou přeskočí, je to svobodná zelená země. Ale hele more, musim se ptát, proč se jakoby hádáte, když spolu vlastně souhlasíte? ...Ne? Mně to tak prostě připadá, že se shodujete, akorát jakoby každá strana trochu opomíjí kousek tý druhý. Timhle vlastně konečeně tak trochu odpovídam na to, co tu napsali Caine-Mi předtim. Příde mi, že Mi sou tak jako čim dál tim víc trochu jako ty knězové. Jak píše Pvv s tou církevní hunteerkou a tak, tak jako to tam taky trochu vidim. Ale hele, já to nepovažuju za špatnou věc. Ať tady kdokoliv napíše cokoliv, co nějak souvisí s nějakym lidskym prvkem, voni to jakoby směřujou rovnou k Ježíšovi. Nejspíš proto, že v něm je fakt tak jediná jistota. Jenže vztah s Ježíšem skrze Ducha Svatýho je pro každýho tak osobní, že jejich pojetí se nemusí každýmu zamlouvat a leccos se možná i ztratí v překladu. Já tady napíšu, že bych chtěl nějakýho kámoše muzikanta, ke kterýmu bych vzhlížel a učil se vod něj, protože dělá všechno, co já, ale mnohem líp. A voni na mě prostě Ježíše a Boha a že jako u lidí ten pravej nářez nenajdu. Petr sem napíše, že Jung napsal něco dost dobrýho a tak a voni že spousta lidí umí moudře psát a tak, ale nakonec sme stejně jenom prach a popel a bez toho "co dál", kde jako přichází fakt asi už jenom čistě ta víra a nic víc, nám je to všechno prd platný. A proto teda moudrý Jung a mnoho ostatních, ale bez upřímnýho hledání toho Království je to přibitý tady na zemi. A já tady z pohodlí svojí židele celkem souhlasim, páč jako jo, sme jenom lidi, co s náma, sami se nemůžem navzájem vést do ráje a odkazovat na další lidi a doufat, že to nějak klapne. No a protože jejich vztah s Bohem funguje takhle nějak a zřejmě jim k tomu stačí, že maj jeden druhýho a nás pár kámošů vod muziku (+ třeba eště někoho, koho neznam, ale pokud vim, neni těch lidí moc, ne?), tak halt takhle píšou a jednaj a všechno to rovnou jakoby srovnávaj s Bohem samotnym. Ale kámo...(vé), já bych ten lidskej prvek úplně nezatracoval. Mnohý z nás třeba nemaj ten vztah s Bohem takhle "skoro soběstačnej". Já mam třeba eště Zuzku a teď eště Ondru, se kterejma můžu "rokovat" i "rockovat", ale stejně si furt připadam na světě poměrně osaměle, jako takovej hledač. Já si umim v hlavě říct a rozhodnout se, že teda jako jó, chci tamto, co je jako boží vůle v první řadě a pak až to svý pidlikání a vzácný nahrávky třeba a nechci se spolejhat na lidi jako na nějaký polobohy, chci fandit jenom Ježíšovi, že jo. Jenže dyk more... Já si v tom nepřipadam nijak zvlášť dobrej. Já nevim, co je v každý situaci fakt správně, mozek mi vypadává, dělam kraviny, neovládam se dycky. A to, že tam nahoře je nějakej borec, kterej to tady zvlád a kterej mi fandí, je sice trochu utěšující, ale stejně si říkam takový to "jemu se to mluví, šak on vie!" A větší radost a odvahu, vůli a já nevim co všechno mi dodává třeba taková zpráva o nějakym doktorovi Jungovi, kterej byl obyčejnej soudruh jako já a udělal takovýdle hovadstvo a napsal takovou moudrost. Nebo třeba jaxem se seznámil s našim bubeníkem Ondrou a zjistil, že von taky myslí svoje texty vážně, prožil podobný věci jako já a taky neni úplný prase nebo tak. To mi prostě dodává víc odvahy. Je sqělý mít na paměti, že nic z tohohle světa neni dokonalý a je to pošpiněný našima hříchama, ale je mi to bližší, než si pořád dávat za příklad toho úplně největšího borce, snažit se ve svym životě chytat jeho nápovědy a doufat, že nejsem úplně vedle. Možná proto nám dal Bůh dar řeči, abysme mohli SPOLU TADY probírat spoustu věcí a jeden vod druhýho se poučit. Já si prostě nepřipadam dost trpělivej ani moudrej, abych moh číst jenom z Bible nebo z nějakejch znamení a myslet si, že sem v pohodě, potřebuju dobrý příklady podobnejch vocasů, jako sem já! Takže jako před panem Jungem klobouk dolů, docela mě inspiroval a dodal odvahu! Né, nemam ho za boha nějakýho, ale myslim, že nějakej ten palec nahoru mu patří. Každej vobyčejnej člověk je v něčem trochu lepší než já, takže všude se dá inspirovat a poučit, v tom já vidim velký bohatstvo! Nechci se snažit lézt Petrovi do hlavy, ale třeba něco z toho má podobně, ty Jungovo slova ho zřejmě taky inspirovaly. Řek bych, že to je něco, co je dobrý "dát do lidí". Na druhou stranu, tohle funguje i opačnym směrem. Caine-Mi přece Junga nijak nezmenšili nebo nezesměšnili, jenom se tam prostě odkázali až nahoru přímo do nebe, jó, je to trochu nerovný srovnání, ale zase je dobrý mít na paměti, že sme jenom lidi a jakkoliv si chceme jít příkladem nebo si brát někoho za příklad, bez víry a nějakýho toho pokusu o nasměrování se tim Jeho směrem to dlouhodobě nemusí fungovat, jakože po lidma vyznačenejch cestách se dá snáz zabloudit, ne, s tim se snad dá souhlasit? A takovýhle jejich slova mi trochu připomínaj slova nějakejch knězů, který se snaží všechno nastrkat jenom čistě do tý víry oproštěný od všeho pozemskýho. Ty, Petře, takovýdle řeči asi nemáš rád, nevim, připadaj ti správný, ale já myslim, že to jako má svůj účel a je to myšlený dobře. Je tam pokus o co nejmenší obsah z člověka, což já osobně bych nejradši prostě spojil a udělal něco jako "Hele, co napsal a udělal Jung, to je nářez, klobouk dolů, to je dobrej příklad, když se člověk třeba takhle podobně zachová a přitom doufá a snaží se, aby se to shodovalo s Ježíšovo učením a s jeho vlastníma prožitkama s nim (který máme každej akorát jiný). Když to shrnu, myslim si, že Caine-Mi můžou souhlasit s tim, že některejm lidem se povedlo něco fakt hustýho a je dobrý to neopomíjet a zároveň Petr může souhlasit s tim, že jenom na sebelepších lidskejch úspěšnejch pokusech a odvážnejch skocích do neznáma nelze bez nějakýho zájmu o něco vyššího, nad člověkem, tak úplně oprostit svojí duši vod všeho zlýho a po smrti nebejt úplně odpoutanej od čehokoliv, co by táhlo duši k zemi. Eště si myslim, že možná to, co tu psali Caine-Mi jako odpověď na Petrovo zprávu, nebylo možná ani tak myšleno Petrovi, jako kdyby tydle věci neznal, páč to von má nejspíš vlastníma zkušenostma nějak zažitý, ale spíš obecně sem, pro všechny čtenáře, aby k tý troše člověka měli taky trochu toho Boha, takový jako vyvažování. A zároveň to, co pak napsal Petr, asi Caine-Mi taky nějak ví a berou na vědomí, akorát to málokdy dávaj najevo, možná proto, že my ostatní to dáváme najevo docela hodně, tak jenom dávaj bacha, aby se někomu kolemjdoucímu nezdálo, že z toho trochu mizí to nadpozemský. No a pak to samotný zní trochu jako takový církevní hujery nebo něco, ale když se pak člověk podívá na obě strany, funguje to spolu dobře. Proto myslim, že nejste v rozporu. A MOŽNÁ...sem prostě úplně vedle, tak dyžtaxorry, ale bylo mi to tak trochu líto a myslim, že se dá hodně souhlasit se všema zúčastněnejma.

od: Víťa L. () vloženo:16.06.2020 21:52:50
PVV: Bomba! Tohle si dám dnes večer několikrát!

od: Pvv () vloženo:16.06.2020 20:34:25
A už je to tu zas. Myslíš že se mnou nejedná duch svatý? Máš mě za barbara? Já se právě snažim držet toho co mi Duch říká. A znovu to zopakuju. Že to není zrovna podle vašich představ neznamená že jdu mimo. Kolik jste zažili z mýho života? Kolik času jste mi věnovali? Byli jste se mnou v pekle depresí? Byli jste u mě když jsem usínal opuštěnej a sám promoklej v lese? Byli jste tam? Já vím sám z čí vůle a z čí milosti jsem to přežil. Nesnaž se mi kázat. Já znám rozdíl mezi člověčí dobrotou a tou Boží. K Jungovi a tomu co jsem nadhodil jste se vlastně vyjádřili jako že vás to nezajimá. Ale hlavně máte hodně vítek ke mě. Jedním jazykem říkáš že se mnou jedná Duch a je to cítit s těch písniček a stejným jazykem mě káráš a poučuješ. Jak to mám pochopit? Komu a čemu vlastně sloužíš? Já jdu svou cestou. A svým životem. Jak nejlíp dovedu. Já jsem jen jednou osmimiliardtinou nebo kolik je vlastně lidí na světě Boha či Krista. A taky mám jen tu osmimiliardtinu zodpovědnosti. Co se mi to snažíš pořád vecpat? Co mi pořád dokola chceš vsugerovat? O čem vlastně chceš se mnou mluvit? Myslíš že mám strach? Myslíš že se bojím konce svý cesty? Že se mám pořad ptát jak nejlíp z toho bytí tady v tom Matrixu vybruslit? Myslím že mi fakt nerozumíš. Umíral jsem tolikrát, že by mi prsty na rukou nestačili abych to spočítal. A ty mi tu cituješ Bibly. Zmáčenej, odvrhnutej, vykořeněnej, odmítnutej, probodanej, roztřískanej, opovrhovanej, zapovězenej, krvácejcí, ale přes to všechno věřící jsem. Pvv

od: Caine-Mi () vloženo:16.06.2020 19:19:19
Vždycky, když si znovu otevřeme knihu Genesis nad tím zdrcujícím záznamem o prvním svedení člověka, říkáme si: Ale vždyť je to pořád stejné! Člověk se snaží být dobrý, věrný a statečný, dokonce si i leccos "pojistí", osvojí si mnohé ze zákona a pro jistotu přidá i pár upřesňujících pravidel navrch. Když potom dojde k útoku, ke zpochybnění pravdy, k likvidaci správné věci... začne ji statečně bránit! Zprvu.
Apoštol Petr ve chvíli Ježíšova zatčení vytáhl dokonce kudlu a ťal hlava nehlava, až uši lítaly. Jenže za pár hodin už ho vidíme, jak zapírá a utíká.
Eva v rajské zahradě také nejprve statečně brání Boží slovo... když se na ní had obrátí s tou "prostomyslnou" otázkou:
Jé, a vy fakt nesmíte z toho množství plodů zahrady, z tolika chutí, vůní a barev nic jíst? Není váš Bůh trochu masochista? Nebo aspoň masorián? :-D
Jasně, ovoce dneska moc nefrčí, ale převeďme si to v Čechách třeba na pivo:
Jakže? Vy křesťánci fakt nesmíte (z takového množství chutí, vůní a barev) ani okusit? Copak vás Bůh opravdu přetrhne jako hada, když si dopřejete?
A my stejně zapáleně a osvětově jako tenkrát Eva kontrujeme:
Kdepak! My právě můžeme v Kristu všechno! Akorát... že ne všechno lákavé na pohled a dobré k jídlu... a pití (pro někoho :-D) je člověku nakonec ku prospěchu! V Bibli se píše, že si máme dát bacha a zkoumat věci v souvislostech. I v těch nadčasových. A nebaštit nikomu nic, co se zrovínka servíruje jako normální nebo dokonce zdravé, ačkoli je to v rozporu s Božím slovem.
Pouze o jednom "OVOCI" Ježíš prohlásil, že je fatálně smrtelné, že není jak ho o(d)pustit: O ovoci které nese pohrdání Božím Duchem! Pak už totiž není nikoho, kdo by nám mohl pomoci na té nejhlubší rovině!
Eva statečně brání Stvořitelovo slovo, ale o "pár" veršů dál už ji vidíme... stejně jako Adama, Petra, Jidáše... a koneckonců i nás samotné... zapírat a utíkat. A svádět vinu jeden na druhého, svorně pak na Boha:
Stejně za všechno můžeš Ty! Proč jsi takové zlé "ovoce" vůbec v "našem" ráji dopustil?!
A co se honí hlavou vám, když schytáváte rány? Ať už zjevné - od svých spolupoutníků či spolucestujících, od blízkých, od života... A nebo třeba "jenom" skryté - od... řekněme vlastního svědomí? Co vás v takových chvílích napadá a co pak skutečně uděláte?
Petr Plaňanský - Myšlenky mezi ranami v rubrice "naTWRdo"


<<  / >>  Celkem 4090 vzkazů