
|
| od: David Fazy2 () | vloženo:24.10.2018 20:41:53 | | Petře, já sem to dycky bral jakože si tady pokecáme vo věcech, co nás zajímaj, vo kterejch si jinde moc nepokecáme a s lidma, se kterejma se moc nevidíme. Jakože ty lidi, co sem choděj, nás zajímaj a sme zvědavý, co by k řekli k určitejm věcem. Víťu třeba zajímalo, co napíšem, když se zeptá na vodpuštění. Jestli za tim vězí nějakej strach, to nevim, takhle vo tom nepřemejšlim. Pro mě je to takovej způsob, jak poznat věci, co mě zajímaj a jinde si vo nich moc nepokecam, z pohledu jinejch lidí, který vo nich přemejšlí. Víťo, já mam zas spoustu filmů hodně rád, i takovejch těch akčních. Ale nesmí to bejt jenom takový to "DYK MORE, STŘÍLÍ SE TAM, JE TAM CHLAP, JE TAM ŽENSKÁ A AUTA A NÁBYTEK A POĎTE SE Z TOHO VŠICHNI..." To ne, no. Ale rád se i zasměju u nějaký trapný komedie nebo pohádky, někdy tam nacházim celkem trefnou primitivní logiku, která mi někdy chybí, páč vo věcech hrozně přemejšlim. S těma školama to máš těžký. Já sem prošel celkem 13 tříd ve 2 školách a viděl sem tam podobný věci, jako píšeš Ty s Tvym synem a někdy naopak sem poznal úplně světový učitele, díky kterejm sem se tam i těšil, i když mě ten předmět zas tak moc nezajímal. A taky tam byl ten problém, že zhruba do osmý třídy sem byl docela průserář a v tý škole vobčas aspoň přišla nějaká ta tvrdá lekce, jakože když budeš dělat díry flaškou do stropu, taxe to prodraží. Na podobný věci bych doma nepřišel, ale kdybych se s něčim podobnym setkal venku, kde by mě za to nikdo zezprcal, tak by to nemuselo dopadnout dobře. Navíc matka samozřejmě neměla čas mě vychovávat úplně sama furt, žejo, musela makat (vobčas). Takže kdybych si měl vybrat, tak bych radši v nějaký škole byl, i když rozhodně ne v takový, kde se hodně děje to, co se stalo Tvýmu synovi, to je, obzvlášť v mladym věku, dost velká rána, co může přetrvat do dospělosti. Záleží taky na tom, jak moc máš na ty děti čas a jak moc voni maj potřebu dělat bordel, věřim tomu, že sou děti, co se bez školy vobejdou, ale rozhodně teda potřebujou víc pozornosti jinde. Kromě toho asi neni úplně marný mít aspoň nějaký lepší možnosti práce než továrny. |
| | od: Víťa L. () | vloženo:24.10.2018 10:16:58 | | Děkuji Ti Banjo. Synek je hrdina a nad školou se nějak déle nepozastavuj. Říkám svým dětem - škola je hovno a vy se jím budete muset proplazit. Nebudu jim tvrdit, ať se učí, když jsem se sám neučil. Uvedu příklad. Synek si měl v šesté třídě přečíst jakoukoliv knížku podle svého výběru a udělat na ni referát. Knížku přečetl, referát vypracoval. Nechtěl mi jej nechat přečíst, tak jsem to respektoval. Přinesl pětku. Učitelka mu nevěřila, že na referátu pracoval sám. Dokonce nelenila a šla se zeptat mé dcery, kdo mu s referátem pomáhal. Dcera odpověděla pravdu, že nikdo. Měl týden na to, ať se přizná, jinak mu pětka zůstane. Řekl jsem synovi, jen ať to učitelka zkusí a uvidí ten rachot. Do školy jsem jít nemohl, protože bych ji chytil za kozy a vyhodil z okna ven. Pětka nakonec zmizela, ale referát, nad kterým synek seděl a snažil se, zůstal neklasifikován, zatím co ostatní měli jedničky. To je jeden příklad z mnoha. Jak tedy můžeme vyprávět dětem něco o spravedlnosti, o tom ať se učí a chovají slušně, když vlci vyjí, smyčky stahují a hyeny se olizují? Když jsem byl ve třetí třídě, zavolali si mé rodiče do školy, ať počítají s tím, že se nikdy nenaučím číst. Pár let na to jsem nejen četl, ale v hodinách češtiny předčítal děckám před tabulí referáty a povídky, které jsem sám psal. Dokonce je ze školy učitelé posílali do různých soutěží. Ale nevyhrál jsem nikdy nic, protože je vám asi jasno jak jsem psal. Jednou si mě zavolali do kabinetu s tím, ať uberu, neboť jsem jim předložil v roce 1988 do literární soutěže svou povídku o "Jakešovi, který se stal bezdomovcem a přespával na smetišti ve staré lednici."
Ale tohle je nicotné, proti tomu čím si prošel Tvůj kluk. Opravdové odpuštění. My co bychom měli jít příkladem toho často nejsme schopni a ještě skoro dítě, to za nás udělá. To je přesně ten zázrak! |
| | od: Víťa L. () | vloženo:24.10.2018 09:45:26 | | Internet má nevýhodu oproti živé diskuzi v tom, že diskutující nevidí mimiku ostatních, nevidí "podkres", s kterými člověk dané myšlenky vyslovuje či píše. Tady na zahrádce je nás pár a už se v tom, jak píše Petr mnohdy nedovedeme orientovat. Představme si třeba diskuzi pod článkem serveru novinky.cz kupříkladu na téma Babiš, kde se sejde takových pět set lidí a kde kdo se snaží být chytřejší než ten druhý. Vzhledem k rychlosti s jakou internet pracuje, anonymitou a možností vyjádřit se kdokoliv a odkudkoliv se jedná o konec světa stylem, o kterém, když Ježíš hovořil k zákoníkům o odpuštění neměl nikdo z nich ani ponětí. Já osobně jsem zde žádnou přestřelku na zahrádce neviděl ani neslyšel. Čtu na tomto webu jen neobyčejnou a zajímavou diskuzi zvláštně uvažujících osobností a rozhovory, kterých je na síti opravdu málo. Kdesi v osmdesátých letech, když jsem byl na návštěvě u strýce, přinesl nám na ukázku odkudsi záhadný stroj. Ten stroj se jmenoval video a na něm nám pustil film tehdejší žhavou novinku Komando s jakýmsi imbecilním Schwarzenegreem. Všichni z toho byli paf a vyprávěli si po večerech jaká to je "bomba". Mě bylo od těch dob (a dodnes je) po večerech smutno. Protože jsem věděl i s tím mým kružítkem, které tak hezky rylo a počmáranou aktovkou, že konec světa přišel. Zhlédl jsem pak asi desítku jakýchsi akčních filmů jako Rambo, Terminátor, nevím už jaké běsy a zjistil, že jsem se vůbec nemýlil. Kdo mě zná, tak to potvrdí. Více podobných filmů jsem již neviděl. Stačilo mi to na celý život. To, co se děje dnes, už je dlouho za zenitem toho, čeho jsem se obával. Daleko za koncem světa, kde lidé žijí už jen ze setrvačnosti a pohlaváři tohoto systému nás dávno mají tam, kde chtěli mít. Děláš obrovskou chybu Petře, když se ptáš v jednotném čísle. Takhle se teda opravdu nemáš čeho obávat.
|
| | od: PVV () | vloženo:24.10.2018 07:15:34 | | Ahoj. Tak jsem si uvědomil, že mám dost často problém pochopit o čem že se to tu vlastně píše. Nevím jestli se tu něco řeší, nebo snaží řešit, nebo jde jen o nějakou intelektuální přestřelku. Zatím jsem nějak pochopil, že je tu nějaký téma jakéhosi strachu z nějakého nedefinovaného nebezpečí,které začalo tuším diskuzí o odpuštění. Možná jsem nedokázal dost jasně vyjádřit můj pohled. Tak to zkusím ještě jinak. Prostě odpuštění je pro MůJ klid. Tím ale nevyvracím potřebu zabránit zlu. Ovšem jak zabránit něčemu, co se už stalo? Myslím že cestování časem jsme ještě nezmákli, a hned tak to asi nebude.A jak zabránit, aby se z bránění zlu nestala pomsta? Máme tu vládu, soudy, policii, armádu. Samozřejmě je otázkou, jak a pro koho tyto orgány pracují. Ale to nechci řešit. No a k tomu číslu. Myslím, že v numerologii je 7 číslo plnosti. Ve smyslu naplnění. Dokonání. Hotovosti. Tak možná to dokreslí smysl toho odpuštění. A proč toto Ježíš použil. Myslím, že ten příběh je zhruba tak, že se zákoníci ptali Pána kolikrát mají bratru odpustit, jesliže se proti mě dopustil zla. Zákon nám praví, že sedmkrát. A odpověď? Amen pravím vám, že ne sedmkrát, ale sedmdesátsedmkrát. Problém byl v tom, že zatímco zákoníky zajímal počet, Ježíš mluvil o stavu. O stavu úplnosti. Také není nedůležité slovo bratru. No a jinak, jestli tedy máte něco konkrétního na mysli, čeho bych se měl obávat, tak mi to prosím sdělte nějak víc polopatě. Díky. PVV |
| | od: Banjo () | vloženo:22.10.2018 06:36:05 | Ty texty máš výborné. Čistá poezie všedního dne, na kost ořezaná od klišé.
Že si každý hlídá to svoje (včetně toho psa), to měl Mistr Jan pravdu.
Syn nějakou duševní sílu a rozum opravdu má a tohle vyřešil asi nejlíp, jak šlo. Teď doufám, že to teď napře tím směrem, aby taky začal víc vyhrávat nad školou. Ale to je zase jiné téma. Každopádně díky za podporu.
S tím odpuštěním souhlas. Takhle jsem to myslel, to je ono. A to číslo není moje, to je židovská symbolika, použitá Ježíšem a tehdy všem srozumitelná. Dnes už tolik ne - víc se toho namluví a napíše, a míň se tomu obecně rozumí, co ty kecy vlastně znamenají. I když vlastně tehdy taky spoustě věcí nerozuměli. Čili nejspíš to lidstvo ještě úplně ztracené nebude, ale zmatené docela dost. Plusmínus jako vždycky. |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|