|
| od: Caine-Mi () | vloženo:26.07.2018 10:26:07 | Díky Banjo. Tvoje doplňující komentáře vždycky hltáme, protože za nimi stojí nejen síla vědomostí, ale i v praktickém životě prokázaného milosrdenství, jakého by málokdo z nás byl schopen... (třeba s tou ledvinou a tak), ale tentokrát jsme se vážně trochu báli, jak tu "vyžehlíš" nás :-)
No... mlčeti zlato, že jo :-D jenže... pak nás napadlo, (opět), ta hanba... co když si to tady bude někdy někdo zpětně číst... a "Mi" se nevyjádřili dost jasně - o čemž jsi nás usvědčil ;-). Tak bychom to teď ještě... aspoň k té původní odpovědi Fazymu, k té úvaze, co by Ježíš řešil a co případně ne... rádi doplnili.
Doplněk:
Ale ono je to dobré pokládat si takové zdánlivě "hloupé" otázky, jako... co z našich vlastních věcí a starostí by tu Ježíš řešil a co ne! Vede nás to přece k Jeho poznávání, k přiblížení se Mu. K trochu lepšímu pochopení. I my se přece kolikrát snažíme dostat k našim oblíbeným kapelám a písničkářům blíž. Třeba do šatny, ale hlavně s nimi mluvit. Zajímají nás. Rádi bychom pochopili co řeší a co ne! A proč.
Dobrá nebudeme teď chvíli kalkulovat s tím, co těžko posoudíme, co v Bibli zaznamenáno není, co jsou "jen" jakési naše osobní zkušenosti z návštěvy Jeho šatny, nebo světe div se - návštěvy Jeho osobně v naší šatničce, ale aspoň podle dochovaných Biblických záznamů, Ježíš spoustu našich životních starostí řešil. A řeší! Slíbil to. Ne že ne! Ne že se mojí, tvojí, naší, vaší, jejich... "malomocnosti" a "slepoty" nedotkne ani klacíkem! Že se vznáší někde na svém obláčku a blahosklonně občas udělí nějakou tu radu či sem tam paprskne moudro, když už je hodně zle.
"Ten skrze něhož bylo stvořeno všechno, co jest, a bez Nějž není nic" (Bible, Jan 1,3) se dokonce mezi nás paprsknul Sám! Stal se z autora pouhým dílem, právě aby to s námi řešil! Je tu někdo takový frajer, že by vyměnil svůj život, za to, aby alespoň jedna jeho píseň byla skutečná? Nebo aby prostě vůbec byla?
Ne, pře o aranžmá, o převleky... o to, jestli jsou víc "in" metalové nebo punkové cvočky... by takhle jako my, Ježíš asi vážně neřešil. Samozřejmě pokud by to pro nás nebylo skutečně životní téma a my Mu sami nepředhazovali, k čemu že tu teda vůbec je, když ho naše cvočky nezajímají! :-D Ale i tak by nejspíš (aspoň podle toho, jak Ho známe z Písma!) neporovnával, které už rozhodně musíme mít a které ani trochu, abychom byli "boží" :-D Spíš by řešil to věčné proč!!! Proč si bez těch cvočků vlastně připadáme tak nazí, že si je musíme jako fíkové listy oblékat?
Kdo byste chtěli ve slově víra (nebo Víra) opravdu šťourat, doporučujeme tenhle rozbor Pavla Steigera: http://www.reformace.cz/zod/co-je-vira-cislo-100
Zde je malá ochutnávka ;-)
...Nezapomenu na jednoho z nejupřímnějších bratrů, kterého jsem trápil tímto slovním ping-pongem:
Jak to že jsi uvěřil a tamten ne?
Zalíbilo se mi evangelium.
Jak to, že tobě se zalíbilo, a tamtomu ne?
Žíznil jsem po Bohu.
Proč jsi žíznil a tamten ne?
Měl jsem touhu a věděl jsem, že je to ono.
Jak to, že tamten netoužil a nevěděl? Atd.
Když se výměna míčků zrychlovala a cítil jsem se trochu jako inkvizitor, ukončil jsem nepěknou smečí:
Snad si nemyslíš, že jsi v sobě měl něco lepšího, co ti umožnilo uvěřit a ten druhý to neměl?
To bych řek?, že měl...
A zčervenal jako rak. Vůbec jsem se necítil vítězem, bylo mi spíš trapně. Ironií bylo, že jeho poslední vrácený míček šel na stůl, ale on jej viděl mimo stůl, jinak by nezčervenal. Ano, měl v sobě ?něco lepšího" než tamten. Měl Ducha Božího. Ten mu řekl o Kristově slávě, přetvořil kamenné srdce na masité, umožnil mu, aby uvěřil. Bez daru Božího Ducha je víra v přirozeném člověku vyloučena! |
| | od: Banjo () | vloženo:25.07.2018 08:15:16 | Co by Ježíš řešil nebo ne, to těžko posoudíme. Co se týká mrtvého, nějaký Lazar z Betánie byl jen jeho kámoš, co měl dvě ségry - jedna Ježíše poslouchala a druhá krmila jídlem či co. Tak ten když umřel, šel ho za pár dní vzbudit přímo do hrobu. Jestli to udělal kvůli Lazarovi nebo jako demonstraci pro učedníky, aby se tak nedivili, až se jim zjeví po svojí smrti sám, nebo jestli to byla spontánní záležitost, jestli to bylo znamení, aby naplnil Písmo nebo něco jiného - co já vím.
A jestli někdo nosí svoje oblečení, že mu esteticky vyhovuje, nebo že tím chce něco očividného vyjádřit, nebo naopak skrýt - to je jeho volba, a vysílá tím nějaký signál. Ale že pak zase jiní na něj občas koukají a nějak si pro sebe ten si ten signál dekódují svojí dešifrovací tabulkou, která může být úplně špatně, to se prostě stává.
Každý máme v hlavě nějaká ta spojení - a některá jsou tak dlouhá, že se nespojí, a jiná tak krátká, že je to prostě krátké spojení neboli kurzschluss... Té druhé variantě se říká předsudek a skoro každý nějaké máme. Musíme se s tím holt nějak poprat a když ta hezky nakrátko nalajnovaná spojení někdo naboří, musíme zkusit schéma zapojit jinak, aby dráty spojovaly správně. Jinak máme schéma, které nefunguje.
A připadá mi, že se tu potkává dost různých schémat (skoro každý to máme hozené lehce jinak), takže občas holt to trochu probíjí... Ale třeba nám to pomůže. Ta vedení jsou občas nevyzpytatelná. |
| | od: Víťa L. () | vloženo:24.07.2018 23:27:57 | | Ne, já opravdu ve svém příspěvku neřešil jak píšete "metalové texty, kterým nerozumíte", ani mi to není nikterak líto. Řešil jsem téma "metalových cvočků a nahoty". Vůbec nic ve zlém, jen mě možná trochu zmátlo, jak můžou křehcí poetové hledající krůpěje rosy v pavučině na pařezu za rozbřesku slunce, rozdati se celí pro jediný vlas víly, hodnotit duševní úroveň, z pozice čeho a jaké vědomosti, když v tom nemá jasno ani Bůh sám. Tady jsme zase u mého zde dříve zveřejněném povídání jistého sebevraha "o třech lidech a banánu". Třeba si myslím, že je to pomeranč. A jsem ponížený, stranou a méněcenný. Tak si říkám, k čemu to bylo všechny ty mé texty o Jankovi, tančícím Honzovi, nádražních vílách.., když zde máme zase "baráky pro postižený" jak píšeš Fazzy. Každý z nás už za tři vteřiny může myslet úplně jinak, ale to jsem zde psal již několikrát a myslím, že stačilo. U dětí, které byly Bohu nejblíže jsem před léty začínal, než jsem přešel k tomu, kde pracuju teď už bezmála dvacet let. Hledáme neustále jakousi pravdu, která určitě existuje, ale chceme-li poznat úplně tu nejpravdivější a ryzí, je to úplně jednoduché. Podívejme se na své děti. |
| | od: David Fazy2 () | vloženo:24.07.2018 19:05:48 | | Dyk, a pak že neumíte vysvětlovat písničky! Dělam si humor, ale to vysvětlení se mi hodilo, páč já sem to pochopil jinak, spíš jakože ve srovnání, co musel Ježíš zažít (ne jenom to mučení, ale i to omezení se do lidskýho těla), sou naše problémy docela slaboty. Ale přišlo mi to v tomhle smyslu trochu bezcitný, páč když někomu třeba zabijou rodiče, tak mu asi nepomůže, že mu nějakej paňáca vesele řekne, že tohleto by Ježíš neřešil...(to je blbej příklad, kdyby Ježíšovi zabili třeba jenom Tátu, tak by to asi trochu řešil... a nebo dyť se to vlastně svym způsobem už stalo...a lidem to nestačilo a pokouší se vo to dál...) pryč vod toho, bolí mě hlava. Každopádně to vaše vysvětlení se mi líbí víc. Každou chvíli chodim kolem toho baráku pro postižený, kde můžou bejt sami sebou, hrajou si, učí se a myslim, že je to celkem baví, ale nevzpomněl sem si, že vlastně oni maj v tomhle tak trochu jinak rozdaný karty. Vlastně by se dalo říct, že skoro každej někoho takovýho známe, například já se cca za měsíc seznámim s Jindřišovo budoucí dcerou, jejíž budoucí méno nám z legrace odmítá sdělit a vona sama mi to taky asi neřekne, natož aby řešila nějaký teorie počátku života ;-). Ale teď zas k původnímu tématu - neznam přímo nikoho, kdo by nedůvěřoval žádnejm teoriím, ani Bohu (a zároveň se s nim o tom dalo pokecat), ale zato znam spoustu "něcistů". "Něco" určitě je, samo to tu nevzniklo, ale já tomu nebudu říkat ani Bože, ani bože, ani Alláhu, ani Karle, protože nemusim. Tak jako svym způsobem se mi zdá, že s takovouhle vírou může bejt pro člověka někdy těžký přemejšlet o věcech abstraktních, jako co je po smrti nebo tak. Pro život tady mají nějaký pravidla a chovají se díky nim slušně a sou to třeba vůbec pohodový lidi, ale nějak mi nejde do hlavy ten jejich "nedostatek zvědavosti". Nebo jak to mam nazvat? Si tak říkam, to je jim jedno, kde sme se vzali, co bude v příští sérii, jestli je lepší chovat se tak nebo tak... Taxi pak říkam, vo čem vlastně pak ty lidi přemejší? A jak vlastně přemejšlí někdo, kdo má jinou hlavu, než já? A jak často? Vono je to takový těžký, aby Boží Slovo jako došlo k někomu, kdo neni ani pro, ani proti a prostě to "nechce řešit". Z toho mi de hlava koulemakoulem. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:24.07.2018 12:20:18 | Promiň, Víťo, jestli jsme to neřekli dost srozumitelně a nakonec to vyznělo, že se činíme lepšími, nebo dokonce bližšími Tatínkovi, než je Mu Lukáš. Víš, právě proto, že "TO" pořád řešíme, že každý den řešíme kde nalézt přijetí, odpuštění, domov, bezpečí, smysl... nebo chceš-li těmi velkými slovy... naději, pravdu, víru a lásku nezištnou, ne tu něco za něco... právě proto, že o "TOM" skoro každý den mluvíme, nebo něco na tohle velké téma hledáme ve slovech druhých, moudřejších či zkušenějších, právě proto možná pak rychle vyslovíme "B", aniž bychom třeba dostatečně dovysvětlili už pro nás vyřešené "A".
Sám sebe člověk vždycky těžko posoudí, od toho jsi tu i ty, abys třeba upozornil... hele "Vi", co to tu melete? Co si o sobě vůbec myslíte? :-)
Právě že si o sobě, po mnohých špatných zkušenostech, nic moc extra nemyslíme, právě proto, že jsme sami sebe už mnohokrát a v tolika úsudcích i konáních zklamali, právě proto, že jsme v bezpočtu životních (i hudebních :-D) zkoušek propadli, právě proto... se tak zoufale tiskneme ke Kristu, který se nerozpakoval ani chvilku nás přijmout, odpustit a dát všem těm (podle lidských měřítek úspěšnosti) "Pyrrhovým vítězstvím" smysl. A vzít nás na cestu domů, do bezpečí, k nebeské trojici "Rodičů" ;-) A ještě nám k tomu třeba vyprávět spoustu dechberoucích, touhu po ušlechtilosti probouzejících a k odvaze inspirujících příběhů. Víš, jako skutečným přátelům, ne jako nějakým cizím uprchlíkům zavřeným v dodávce a čekajícím až je jednou převezou tam...!
A možná ti přijde líto, že "Mi" na tvoje příspěvky tady moc nereagujeme. Věř, prosím, není to proto, (snad :-|) že bychom si o sobě nebo o svém poznání mysleli něco víc. Akorát ta "osobní" zkušenost s Kristem prostě nejde odpárat, vygumovat, překřičet, zahlušit... nebo aspoň ne nadlouho. A kdyby byla jedna... je to jako při chůzi... sotva člověk udělá jeden krok, už má zaděláno na další :-) A další a další... po mnoho let. Až jsme se přece jen trochu přesvědčili a "uvěřili", že cokoli si člověk postaví před Něj, fakt dřív nebo později shoří! Nebo shnije.
Metalu, ani těm podivným textům, jakoby z našeho pohledu převracejícím funkci světla a tmy vážně nerozumíme. Ani nám nejsou příjemné, takže se do rozborů a diskusí o tom nechceme pouštět. Tím ale přece ještě nevynášíme soud, jak je to s Lukášovo, potažmo tvojí duší... duchem... i tělem, či vztahem k Tomu jedinému, který přemohl... i spravedlivý soud.
Strašné na tom je, že zatím spíš každý člověk sám nad sebou vynáší rozsudek... a tak nenachází milost. |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|
