Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Víťa L. () vloženo:23.07.2018 19:51:17 Bez metalových cvočků si připadáme nazí?? Naopak kamarádi. Sám s různými metalovými proprietami chodím oděn všude. Mimo teda mé práce, protože například převlékat zesnulého a mít na sobě triko se smrtkou a logem kapely Grave Digger, tak daleko vskutku ještě nejsem. Například, když jsem zrovna teď v Plzni na Metalfestu v Plzni, když jsem se byl kouknout do kostela, díval se tam na mně jeden z tamních zřízenců doslova s odporem. A just jsem k němu přistoupil a vedl ho k diskuzi. Takže když s těmi "cvočky" takhle někde přijdu, lidé si mně hned oznámkují, ohodnotí. Proto si takhle připadám nesvůj a nahý. Ale život je boj a Bůh mě prostřednictvím metalu před mnoha lety zachránil, tak nebudu nic skrývat. Uznávám, že nejlíp a oblečen si připadám právě neutrální v černém triku a "normálních" kalhotech. To pak zapadnu do toho davu a nikdo si mně nevšímá. A ještě k Lukáškovi. Žádné tvrdé soudy o jeho duši, moc o to prosím. Věřím, že ví více než my tady všichni dohromady.     od: Caine () vloženo:23.07.2018 18:07:23 Pšt... Fazy2, teď už jenom já sám za sebe. Sasanka o tom totiž nechtěla moc veřejně vytrubovat. Mně to ale přijde důležitý tady říct. Právě k tématu tvojí otázky, jestli známe někoho, kdo "to" tzv. neřeší (pozor, neplést s těmi, kdo tvrdí, že to neřeší, ale přitom se spíš dennodenně zahlušují všemožnými daty či oblbujícími látkami, aby nemuseli řešit) Já nakonec kapituloval a řekl, že neznám... že i ty největší duchovní haury či posměváčky přece nakonec prozradila jejich vlastní slova. Že to, na co člověk spoléhá, čemu věří, svá náboženská a světonázorová vyznání dřív nebo později vždycky někde prozradí, vždycky někam nacpe... Ale Sasanka nesouhlasně zakroutila hlavou. A pak smutně dodala: "Já jednoho takového znám... Můj brácha, Lukáš. Ten to neřeší..." Lukášovi je tělesně 34, ale duševně zůstal na úrovni dvouletého dítěte. od: Caine-Mi () vloženo:23.07.2018 17:23:07 Fazy2: Přesně! Myslíme, žes trefil hlavičkou o hřebíček! Není žádného opravdického NEVĚŘÍCÍHO! To jsme si jenom nechali namluvit (už tehdy na počátku)... že je nějaká třetí... "zlatá střední" cesta bez Boha či boha. Prý jenom poblouzněnci dělají zbytečně dusno tvrzením, že s člověkem na duchovní křižovatce je to jako s těmi lotry po levici a po pravici Kristova kříže. Tedy "buď" a "nebo". Buď vzkříšení k Životu a nebo... život bez života! Myslíš, že by mohl být Stvořitel vesmíru vážně takové "máčo", riskovat tolik Své vlastní dítě, kdyby vlastně o nic nešlo? Kdyby jsme to tu měli prostě jenom doklepat a pak už nic? Nebo myslíš, že konstruktér tak dokonalých "inženýrských sítí", pán času a vynálezce života, že by se unáhlil nebo dokonce spletl ohledně "výpočtu" obětování vlastního Syna? Že by si to předtím nekonečněkrát nerozmyslel, kdyby byla možnost udělat to jinak? Kdyby bývalo stačilo dát nám trochu víc času, prostoru, informací, kdyby byla... zlatá střední cesta... bez Něj? Kdyby stačilo třeba nechat člověka dostatečně dlouho popřemýšlet, něco si nastudovat, načíst, vygooglit nebo hoooooooooodně a poctivě se snažit? To s tím křižováním musel Bůh vážně tak tlačit? Nemohl se spíš trochu rozšoupnout v rozdávání herních "bonusových" životů a umožnit nám převtělování? Stačilo by pár životních cyklů navíc... no dobrá, tak pár desítek... Ty myslíš stovek?... Co? Tisíců? Miliónů? Biliónů?... Tak ať! Prostě měli smůlu, ale nám se to stejně... už jen z hlediska matematické pravděpodobnosti jednou musí podařit... umýt si svou zaprasenou karmu sami! Cože Bože? Jaká největší lež lidstva! A že jsme dodneška nedokázali stvořit ještě ani jedinou živou buňku z neživé hmoty? No a co! Dokážeme provádět mutace a klonovat, to Ti pro začátek nestačí? Nedělej pořád že jsi tady nejchytřejší! Poslyš... že my Tě nakonec jako Stvořitele popřeme! Víš přece, že máme eso v rukávu! Jestli s tím nedáš pokoj, budeme věřit v evoluci! Náhoda je taky matematická pravděpodobnost! Fazy, ten anglický pan spisovatel to vystihl přesně: "Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli!" A taky si budou zbožšťovat cokoli!!! Budou vlastním snahám a všelijakým poznatkům, objevům, principům, společensko-politickým mechanismům, nadpřirozeným i docela přirozeným jevům, věcem, informacím... přisuzovat božskou moc! Tedy civilně řečeno - nadživotní váhu. A život budou hledat v ní! Ale je tam opravdu? Každý to řeší. Každý!!!!!! Ovšem jenom málokdo si přiznává, že neví, že v tomhle lze tak akorát důvěřovat. Ale komu? Čemu? Nechali jsme si nakukat, že Bůh je něco jako Orwellův Velký Bratr a že nám ze všeho nejvíc chce překazit dobrou zábavu, vzít oblíbenou hračku... případně něco zatajit! A že nejspíš ani nemá dost lásky a slitování se všemi těmi rouhači a bezbožnými existencemi kolem, takže to tu teď musíme za Něj dávat furt do pořádku. A stejně... kdo ví, na kolik ztracených existencí by při Svém "spasitelském megalomanství" zapomněl a kolik zbloudilých chudáků by přehlédl. Ještě že jsme tu my, všímaví dobráci :-) Akorát... co s tou nebezpečnou a všechny dobrácké teorie ohrožující myšlenkou, že není žádná zlatá střední cesta mezi Vírou a pověrou... mezi důvěrou Kristu jako spolehnutím se na to, že nám nekecá, a mezi vírou v cokoli... Co když člověk byl opravdu stvořený jako trojjediná bytost - ze tří komponentů - těla, duše a ducha. (http://www.caine-mi.cz/mp3/twr/clovek.mp3) Co když jsme na to jenom zapomněli, jak jsme už od školky masírováni v atmosféře "vědeckého" materialismu, až si sami namlouváme a všichni kolem se pak ještě vzájemně ujišťujeme, že... nanejvýš ze dvou komponent! Z hmoty... OK, a pak maximálně ještě z myšlenky! A tak děláme, že žádné prázdno ve tvaru Boha v nás není, a rozhodně že si nepotřebujeme nic zbožšťovat, natož nějaké sochy, milníky, pomníky, principy, mechanismy, věci, vztahy... Pravda, akorát si musíme denně... z čistě hygienických důvodů :-) vymýt hlavu pod proudem tisíců pro nás nesmyslných a zbytečných informací, vypláchnout ústa i srdce umělými příběhy a chemickými paklíči od zakázaných komnat blaha, podniknout akce bičující v nás adrenalin a nebo naopak zadělávající na hnilobu... Ne ne, vůbec to není proto, abychom jen zoufale přehlušili tenhle Hlas volající k nám z "prázdnoty" vlastní "třetí komponenty", to se zatraceně mýlíš! Legrační, kolik jsme toho schopni namluvit, jen aby právě na tenhle Hlas nedošla řeč, že? Jak vášnivě se dokážeme zapálit do hádek o látky, materiály, barvy... do nichž je potřeba obléci nicotu, aby přestala být tak nicotnou! Jenže... i tomu sebelepšímu počítači stačí dát, krom základního příkazu zároveň i "tisíc" dalších podnětů a ejhle: Modrá smrt! No, nebo alespoň její přesýpací hodinky :-D Navenek to možná bude chvíli vypadat, jako že počítač... že člověk... jeho tvořivé schopnosti... spí! Že se vlastně vůbec nic neděje... Takhle hackeři dokáží zbořit i super zabezpečené servery! Zahlušit je! Zahltit planými daty! Ne, Fazy, "Mi" si myslíme, že není skutečně NEVĚŘÍCÍCH lidí! (promiň, malá, ale snad důležitá vsuvka: Možná právě pro tohle má smysl nezpřetrhat všechny pojistné vazby a záchranné sítě se svým "Azylovým domem", s "církví". Rozuměj - se společenstvím lidí kolem vzkříšeného, živého Krista! Pozor, samozřejmě neplést se "sportovním" klubem, co má Krista jen na dresu nebo na vizitkách... jak nám tady ostatně už vysvětlil PVV. Je důležité být ve spojení! Aspoň na dálku... s lidmi, kteří i dneska pořád ještě "naivně" věří, že člověk je stvořen jako trojjediný, že nejsme B/bohaprázdní! A taky, že každý člověk musí svou duchovní komponentu každý den něčím sytit. Chtě nechtě! Čím ji vlastně krmíme my? Přijímáním Krista? Toho chleba z nebe, jak o sobě sám řekl?) Písnička Inženýra Vladimíra o tom, co by Ježíš neřešil je FF (fakt ftipná), ale vlastně i smutná. Jak je nám všechno "u p.....", když se nás to přímo teď netýká, ale jak to pak bolí, když se nás to už týkat začne! Ne, naše pře o aranžmá, o převleky... o to, jestli jsou víc "in" metalové nebo punkové cvočky... by Ježíš asi vážně neřešil. Ale asi by řešil proč! Proč si bez těch cvočků vlastně připadáme tak nazí? od: Víťa L. () vloženo:22.07.2018 23:34:32 Buďte pozdraveni bratři Slované! Heavy Metal Rules! Asi všichni známe již známé rčení o orlu, který létá vždycky sám, zatím co jiné ptactvo se vyskytuje nejraději v hejnech, ale napadlo vás někdy, že třeba takové vodní víly nebo chcete-li rusalky se vyskytovaly vždycky v houfech a oproti tomu jejich mužské protějšky - vodníci se dle dochovaných studií objevovali u vodních hladin vždy sami? Na Ukrajině i jinde věřili tomu, že aby jim vodník nezbořil hráz, bylo nutno do ní zakopat koňskou hlavu. V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden můj starší text o závodech na houpacích koních, zda by se dala použít pro tento účel i hlava koně houpacího. Kdyby jste to někdo věděl, tak napište. "Skupinové foto" bych Banjo na originálce kazetě ještě doma někde vyštrachal, poslouchal jsem to na walkmanu Lewis, když to vyšlo a třeba takové "Souhvězdí žab" považuji za jednu z nejpovedenějších folkových písní vůbec. Dobeš tvořil vždycky spíše v "dur", já jsem "mollák", proto jsem musím říci, vždycky raději poslouchal Nohavicu nebo Kryla. Deska vyšla jak píšeš poměrně brzy. Ony přece jenom ty Dobešovy narážky na režim byly podány formou humoru, někdy ten humor i předčil to hlavní o co v té písni šlo, snad i proto to z toho důvodu nějak prolezlo, těžko říci. Tublatanka to ale vzala přímo, v té době již vyprodávala haly a komunisti museli tušit, co to udělá, když ty davy budou vyřvávat, že pravda vítězí. Desku Tublatanky vzal pod svá bedra coby zodpovědný redaktor Kinček, který jak známo zkraje osmdesátých let protlačil třeba Nagye, tak v tom zřejmě uměl chodit trochu víc. Je známou věcí, že když vypukly v Praze ony listopadové demonstrace a bylo třeba Václavské náměstí pro ty davy nějak ozvučit, Tublatanka tam převezla svou aparaturu a tehdy se přes ní mluvilo, hrálo, že jo, Kryl, Havel.. a taky zpívalo, že.. třeba.... "Jednou budem dál". Sama kapela se k tomu vyjadřovala, že byli tehdy mladí, neklidní a neměli v podstatě co ztratit. Taky to ale mohlo dopadnou všechno trochu jinak. Pokud jste viděli tuším letošní rozhovor s Jakešem, už měsíc před revolucí dostali z Moskvy echo "pomalu se chystejte". Další důležitou deskou byla Jahelkova "Ať žije spravedlnost". Tady už mi ale paměť tolik neslouží a nejsem si jistý, jestli nevyšla až těsně po listopadu. Vzpomínám si na jeden z tehdejších televizních hudebních pořadů. Já se těšil vždycky hlavně na "Televizní klub mladých", "Triangel" a "Hitšarádu", ale někdy koncem osmdesátek běželo pár dílu pořadu "Klubparáda". Tam se zničeho nic zjevilo první televizní vystoupení Pavla Dobeše, Nohavici, skupiny Vitacit a Arakain. Bylo to rozdělené na část folk a metal. Pořad obsahoval jen čtyři písně. Dobeš zpíval "Něco o lásce", Nohavica "Pravda a lež", Arakain skladbu "Proč" a Vitacit "Poutník životem". Do té doby nevídaná věc. V době revoluce jsem si koupil singl, kterého je mi moc líto, že jsem ho pozbyl. Vyšel pod hlavičkou Občanského fóra a obsahoval již zmíněnou skladbu Arakainu. Zhruba po první sloce se píseň ztišila a začal mluvit Aleš Brichta o tom, že komunisti jsou konečně pryč, že už je svoboda, a že nás možná čeká pár let hubených, ale pak.. No, mohlo jít o docela raritu, kdybych asi někomu nepůjčil nebo už nevím, kam zmizel. Tak to jsem probrali revoluci, vodníky taky a budu dneska na to téma s Tatínkem hovořit společně s muzikou thrash metalových divoženek Nervosa, jak by to bylo, kdyby v Betlémě našeho Ježíška nezahřívali osel a beránek, ale třeba vlk a medvěd, co by ho také měli rádi a vychovali podle svého. Úryvek, který pronesl z knihy na Vechtru Petr byl hodně silný. Knihu jsem měl v plánu si koupit již dříve, teď s tím nebudu otálet. Momentálně čtu mimo jiné Pavla Hiraxe Baričáka a jeho "Slabikář štěstí". Otřesný název, hrůzostrašná nažloutlá obálka, ale uvnitř to tříská jednou myšlenkou za druhou. Doporučuji také si ještě před tím přečíst jeho vzpomínkový titul na dětství s název "Socialismus, heavy metal a čučo". Až v nezvyklé míře, byl ten jeho příběh podobný mému. Ten to pravda pojal opravdu detailně a popisovat například deseti člennou hromadnou onanii nad ohništěm bych vynechal, ale proti gustu.. Teď jezdí po Slovensku a vypráví. A je to neuvěřitelné, jaký kus cesty člověk v životě ujde, že ještě v osmdesátých letech vyřvával v Editor, jedné z prvních thrash metalových kapel na Slovensku texty o "Armageddonu", "Andělích smrti" a kam to může člověka posunout. Písnička Inženýra Vladimíra je fajn. Originálně pojato, i když ten Ježíš z toho kouká až přespříliš. On by tam měl být teprve k nalezení. Já sám jsem i díky tady těm filozofiím na vzkazníku došel k tomu, že Bůh je většinou tam, kde jej "normální" jedinec nejméně očekává. Ono to vypadá, že v určitých věcech, třeba v té metalové muzice, bez které bych nemohl být ani den není, ale právě tam zasvítí mnohem větší silou než někde, kde to mají perfektně nachystáno, vybroušeno, nalajnované ubrusy a slova nachystány na papíře, jen račte vstoupit, On vás již očekává! To by se tak mohlo stát, že někdo přijde, proto, že se mu to "jenom" líbí. Ale Ježíš to je hlavně příběh, cesta a svědectví. Třeba o vlcích, medvědech a houpacích koních. Vrátím se ke knize a použiji větu "Když uvidíte někoho létat, naučte se neříkat, že je to proto, že neumí chodit". A dalším poměrně silným spojením je "Ne, nemůžeme zabránit ptákovi, aby proletěl nad naší hlavou, ale můžeme mu zabránit, aby si na naší hlavě postavil hnízdo". A víte co, místo metalového okénka bych zde z knihy hodil celou báseň. Je z kapitoly jisté Simony, která se musela rozloučit se svým Davídkem. Autorem básně je Budha: "Nestůj při mém hrobě a neplač. Nejsem tam. Nespím. Jsem tisíc větrů, které foukají. Jsem diamantovým odleskem na sněhu. Jsem slunečním světlem na zlatém zrnu. Jsem jemným podzimním deštěm, když se probouzíš v ranním tichu. Jsem rychlým, zvedajícím se návalem tichých ptáků v okružném letu. Jsem jemnými hvězdami, které v noci září. Nestůj při mém hrobě a neplač. Nejsem tam. Nezemřel jsem." od: David Fazy2 () vloženo:20.07.2018 18:25:12 Tož ta písnička je dobrá sranda. Heleto, ale chci se zeptat, k těm citátům a tak. Znáte tady někdo opravdu opravdovýho NEVĚŘÍCÍHO? Nemyslim jako že nevěří v jakýhokoliv boha, ale ani na Darwinovo teorii, ani prostě nemá žádnej názor na vznik světa, co je po smrti,jestli sou ufouni a tak. Mně to připadá trochu jako v tom citátu na konci toho dlouhýho odstavce - kdo nevěří v Boha, věří prostě jenom v nějaký leccosy, co mu sou k ničemu. Ale jestli někdo je takovej, že nic z tohohle fakt neřeší, nezajímá ho to, neni zvědavej, tak mi to připadá jako takovej dost prázndej život, kterej se skládá jenom z týhle roviny a z ničeho jinýho. <<  / >>  Celkem 4090 vzkazů