
|
| od: Banjo () | vloženo:21.04.2017 08:22:04 | Víťa L.: malé pivovary na Ostravsku už moc neznám. Ale věřím, že jsou dobré.
Když dokážou dobré pivo uvařit na jižní Moravě (Černá Hora - byť to už není úplně malý pivovar), tak co by to nezvládli na té severní, že? A z těch malých jsem v poslední době ochutnal Chříčský Pazdrát - dobré, mírně lehčí pivo, ležák z Radobyčického rodinného pivovaru a nejspíš budeš znát pivovar Kout na Šumavě. Jo a celkem profláklé jsou i Černice, případně Dobřanská Modrá hvězda. Ale je toho mnohem víc a mě baví spíš to objevování a nalézání.
Chelčického jsem si trochu (jen základní informace) nastudoval (byl jsem s manželkou asi dvě hodiny v čekárně ve špitále a měli tam internet a já nemusel řešit nic než čekání) a jak jsi už napsal, byl to takový anarchista - přesněji anarchopacifista. Něco jako předchůdce svatého Thomase More... Jsou jeho názory celkem sympatické, ale těžko v tomto světě prosaditelné, neb utopistické.
Žižka byl zase (na můj vkus až příliš) až příliš realistou tvrdé doby. Slovo terorismus bych pro jeho lidi nepoužil, to by byl anachronismus. Nemluvě o tom, že šlo spíš o něco mezi občanskou válkou a vzpourou chudiny.
Z uvedeného lze dovodit, že jsem moc vybíravý, když jsem si z těch dvou nevybral. |
| | od: Víťa L. () | vloženo:20.04.2017 19:01:23 | | Zdravím svých bratří a sester, přiznám se, přemýšlel jsem, co bych ještě doplnil k poutavému výkladu Banja o Janu Žižkovi a nezbývá než říci, že s níže vyřčeným lze jenom souhlasit. Až mě zamrzelo, že jsem tohle téma vytáhl zrovna na Velikonoce, ale co teď už. Jde o součást naší historie a chceme-li někam jít, musíme vědět, kde jsme už byli. Možná bych doplnil, že soudě dle dochovaných pramenů, Žižka pro sebe nic z těch válek nechtěl. Vše rozdal svým bratřím. Jestli toto ale nebyl jeden z důvodů, proč oni bratři za nim šli. Vše je možné, kdyby nás hnala tehdejší chudoba, kdo ví, jací bychom byli my. To dnešní oblíbené rčení husita = terorista, které vídáme kolem, mně ale přijde nevhodné. Možná znáte tu zkazku o tom, kterak si žák základní školy odskočí na záchod. "Když jsem odcházel ze třídy byl Jan Žižka hrdinou a když jsem se vrátil, byl zločincem". Jakýkoliv dobrý úmysl nemůže skončit zabíjením druhých. To takový jiný brach, Cainem zmíněný Petr Chelčický, jeden z prvních anarchistických myslitelů na to šel zcela jinak. Přesvědčen, že násilím cesta nepovede. Mám si s Janem ze zdi o čem vyprávět.
Znáš Banjo Beskydský pivovar na Ostravici? I o velikonočním pondělí jsem zašel v rámci lesní túry s dětmi na dva džbánky mého oblíbeného piva Zbuj (pro Plzeňáky v překladu Zbojník), výborné polotmavé třináctky a těším se na svrchně kvašenou tmavou třináctku Black Magic (pro Plzeňáky v překladu Černá Magie), což je speciální pivo, které zahání zlé duchy. Budu ho potřebovat. Pokud bys mohl Banjo, dej sem taky nějaký tip na Tvůj oblíbený kalich z nějakého minipivovaru, těším se na to, seženu a zdegustuji. Preferuji ale pouze česká piva. Když jsme v této zelené pivotéce zas u toho pití, chybí mi pro Caina otázka třetí, poslední. To jsme měli píseň "Sklepní", Žižku a tuhle třetí a závěrečnou otázku si chystám v sobě několik let a neopovažoval jsem se zeptat. No, moment, napiju se... Táááák..... A můžu teda. Caine, co Ty a alkohol? Myslím tím v jakékoliv části Tvého života. To je komnata, kterou jsme nikdy spolu neotevřeli. Moc mě Tvá zkušenost zajímá a jistě nebudu sám. Snad bude Tvou odpovědí protentokrát více než tři tečky. Díky.
Teď ovšem přijměte Caine-Mi hlavně můj dík za to, že se Vám písnička "O králíku a holubici" líbí. Vážím si toho a aspoň jsem ho nepsal zbytečně. Proč jsem ho nazval pitomost? To je jeden z těch z textů, kdy si říkám, "to je pecka, to bude dobré". Druhý den, no, "to je nějaká podivnost", hodím text do šuplete a ten tam tři měsíce je. Za tři měsíce, "táák, co tady máme, ále, nějaký text, no to je dobré", snažím se na to naroubovat nějakou melodii. Za týden si řeknu "to je ale blbina" a je to zpátky na půlrok v šuplíku. Co si budem povídat. Všechno, o čem jsem si byl jist, že za to stojí, jsem nahrál na ty dvě cd a pak byly stohy textů, které skončily kdo ví kde, co mi prostě nesedí a to je případ i "Králíka a holubice". Ale je fakt, že minulý týden se mi na to přece jen povedlo lehce našroubovat kloudnou melodii, tak z toho snad něco vznikne. Nebo to zase někam zaleze a půlrok si na to nevzpomenu. Jak jsem tehdy hrával koncerty jako písničkář, tak já už mimo těch dvou cd ani nevím, co jsem vlastně hrál za písně. To jsem často něco napsal, zahrál a za měsíc na to zapomněl. Vím, že Vláďa Steinbauer ty koncerty dřív občas nahrával. Pokud ty nahrávky dodnes má, tak snad se mi je někdy od něj podaří vymanit. Abych si sám sebe poslech, jak jsem tvořil.
Ale mám asi desítku nových textů, na kterých teď dělám. Další z docela smutných zkušeností je to, že kupříkladu si dodnes pamatuju to chvění, když jsem skákal kdysi s kytarou po bytě a napsal "Písničku pro bílou vránu". To byla jiskra, to tam skočilo hned. Ty "bílé vrány" jsou všechny ty neobyčejné děti, se kterými jsem pracoval, které jen neměly tolik štěstí. Třeba nemohly vstát nebo jen neudržely obyčejnou tužku. Nebo mluvily hodiny do zdi svou řečí a viděly tam svého Jana. Zkrátka se chovaly jinak a viděly věci, které nám nebylo dáno vidět. Protože ten text hrajeme i s kapelou, už jsem si vyslechl i to, když za mnou přišel po koncertě jeden člověk a nadšeně povídá: "Ty vole, to je bomba, ty Bílé vrány, já ty cigány taky nemám rád.." Říkám: "Ale to není nic proti cikánům, já to psal o..." "Já vím, já vím, přede mnou můžeš mluvit otevřeně, však já ty cikány taky nemám rád, ale dobrý je to, dobrý hoši, musíme si dávat na to pozor.." Život není jednoduchý. Místo písně či reklamy na závěr nahodím jen text. Ten text je kupodivu z lůna skupiny Kabát, o kterém jsem tu minule psal. Mám rád jejich první alba, byli jsme mladí a neklidní, proč to nepřiznat. Pak jsem neslyšel od nich dlouho pořádně nic a v podstatě mě ten cirkus nezajímá. Ale kamarád mi nedávno poslal text z jejich poslední desky a musel jsem říct: "Dobré, jako by z jiného světa a je vidět, že nad tím někdo přemýšlel". K naším hodinám dějepisu na vzkazníku pasuje ideálně. Píseň se jmenuje "Valkýra": "To není krev má milá, to kvete vlčí mák, ta rudá barva zbyla, na polích po bitvách, tančilo se a pilo, když voják sundal zbroj, malou cenu měl život, to není krev má milá, to jen rozkvetly ty stráně silou černý hlíny, je lepší složit zbraně, než matkám sebrat syny... To nehoří má milá, to slunce zapadá, řeka ho proudem svírá, ke spánku ukládá, kolem plavou víly, tou barvou zmatený, jsou poslední, co zbyly, to nehoří má milá, to jen vítr v poli kvílí a máky se mu klaní, poznáš tuhle chvíli, když ti kape ze tvých dlaní.. Máku okvětí padá, když vítr začne vát, a ovcí mokrý stáda se v dešti budou bát, pojď půjdem radši domů a počkej příští rok, vyrostou tu znovu a kolem nová tráva, která nakrmí to stádo, čáry spojí kruh, co má být to je dáno a pročistí se vzduch... Valkýry táhnou k horám, už krouží krajinou, ve studních dojde voda a slabí zahynou, tajemná zazní loutna, čáry se spojí v kruh, ještě nehoří už doutná a pročistí se vzduch.."
|
| | od: Caine-Mi () | vloženo:19.04.2017 11:41:21 | | Banjo, no jo! Máš pravdu, kam se na ženskou umanutost, pardon, vytrvalost hrabe Bittner, to se nedá srovnat :-))) |
| | od: Banjo () | vloženo:18.04.2017 07:32:06 | Caine, o Chelčickém bohužel vím dost málo kromě toho, že to byl radikální kazatel. Takže tady bohužel nevím ani tolik, abych mohl dělat svého oblíbeného brouka (Pytlíka)...
Co se těch žen týká, tady nějaké názory mám, tak napíšu aspoň k tomu - ony jsou statečné jinak než my. Chlapi jsou (obecně, existují i výjimky) celkem dobří v okamžité, nejlépe silové, akci. A taky se jejich skutkům přikládá větší význam, víc si jich lidstvo hledí. Takže naší doménou je udělat něco velkého, silného, a pak si třeba lehnout na gauč. Ženy jsou trpělivější a vytrvalejší, do velkých přímých silových akcí tolik jít nemůžou, protože jsou subtilnější. Ale svého dosáhnou zpravidla později, ale jistě - soustavností úsilí.
Ale ta jejich činnost je ze svojí podstaty trochu nenápadnější, takže pokud má (navenek) chlapy řízená společnost pocit, že má vše pod kontrolou, začne si hlídat jenom ty chlapy. A děvčata tak zákonitě trochu "blahosklonně" přehlíží. A protože ta jejich "podvratná" činnost je ze svojí podstaty jaksi méně na očích, dokážou často víc.
Velmi názorný příklad: podívej se třeba na svatého Petra od Getseman až po vzkříšení - typický chlap. Jde do obrany Ježíše v Getsemanské zahradě silou a když to nejde, reaguje strachem a útěkem. Chce situaci kontrolovat, takže jde na nádvoří. Když jde situace jinak, je vykolejený. Ženy vidí prázdný hrob, ale je to zase on, kdo to chce zkoumat, organizovat, vejde dovnitř, zase je ve svém živlu, protože se z jeho úhlu pohledu něco dá dělat. Střídání silné akce a útěku - strategický postup a ústup. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:17.04.2017 18:48:01 | Banjo! Tys poklad! Díky! Opět jsi nás vytáhl z ostudy! Víme, že by bylo užitečné, zajímat se o vlastní historii víc, než jen povrchně, neb jinak nám hrozí, že ji budeme muset znovu prožít, jak řekl kdosi moudrý... ale máme-li volit mezi ní a psaním, resp. zkoušením písniček a vysedáváním (jasně, někdy i poflakováním se) u Ježíšových nohou a naslouchání Jeho myšlenkám mimo čas, pak...
No prostě je dobré mít svého Banja :-D
A propó... co třeba takový Petr Chelčický? ;-)
Ahoj Víťo! Tak teď zase chvíli vážně, jo?
Čekali jsme, že se tu někdo ozve s pochvalou na tvou básničku dřív než "Mi", aby to třeba nevypadalo, že si chceme u tebe vyžehlit to rozlité pivo nebo amatérský pokus o transplantaci metalového srdce :-D Ale protože na dané téma se dokonce i Vítr utišil a smířlivé cinkání Banja poodběhlo s Žižkou... ehm... s liškou někam k Táboru... zůstane zřejmě slavobrána jen na nás :-)
Takže, Víťo, ta tvá básnička... (a určitě i celá písnička) je nádherná!!! Slovy a kulisami evangelijního podobenství: Jen těžko se vyrovnáváme s tím, že by tu akorát tak prolétla vzduchem a zapadla mezi ostatní řeči na zdusanou půdu vzkazníku. Že by ji podél hlavní myšlenkové trasy (leckdy plné štěrku a nesrovnalostí), sezobali anonymní černí ptáci... nebo že by ji v pichlavých narážkách zadusilo křoví neshod... podél každé smysluplnější myšlenky. Nebudeš se zlobit, viď, když její zrníčka tedy opatrně vysbíráme a zasadíme znovu... tentokrát do řádek a na volnější prostranství. Do úrodné půdy :-)
KRÁLÍCI A HOLUBICE? (Víťa eL..(f))
Nepotřebuji auto, šatnu a umývárnu
beztak by mi to vzali, já mám svou králikárnu
zamknout se na dva zámky, v seně to nezazebe
mít misku plnou žrádla a tebe vedle sebe...
Na co mi běhat v polích, stejně to těžko stíhám
i tys mi odpustila, že už tě nedobíhám
na co mi vidět slunce, když vím, že z toho chlívku
nás takhle jednou ráno, vytáhnou na polívku...
Říkáš mi: Ty jsi hlupák, buď radši chvíli zticha
domluvila jsem kšefty, v klobouku kouzelníka
mávne kouzelnou hůlkou, králíkem nikdy více
a my se proměníme ve dvě krásné holubice...
Budeme zase volní, vzlétneme nad ulice
nad rány z jejich pušek, zavřené okenice
budeme posly míru, svobodní - to je rmoutí
a jejich prázdné dlaně, krkem nám nezakroutí...
Uff! Píšeš, že text pojednává o tom, že ženy jsou mnohdy statečnější než muži... Zvláštní... "Mi" z něj vnímáme spíš... něco mnohem méně "diskutabilního" :-)
O tom jaké jsou vlastně ženy, bylo už napsáno víc, než o čemkoli jiném, a ty se zřejmě svým optimismem řadíš mezi ty šťastnější muže :-D No nic, ať tak či tak, jisté je, že snad všichni od žen - díky jejich stvořené vnější kráse - nějak víc očekávají i krásu... vnitřní. A pak bývají kolikrát zle zaskočeni kontrastem lákavého barevného obrázku a skrytě černobílé krutosti, sobeckosti, hlouposti... Ano, máš pravdu, stejně tak jako někdy překvapivě až zahanbující statečnosti a rozumnosti.
Ale není to stejně i s pohledem nebeského světa na člověka obecně?
Víš, Víťo... "Mi" jsme v tomhle asi trochu víc skeptici než ty, a tak v písni o "králících a holubicích" nacházíme symbol jiné proměny, než jen povýšení zpupkovatělého muže o nějaký ten level výš a půllitr níž. Spíš z ní vnímáme jakési... "okřídlení" celé lidské přízemní duše. A je úplně jedno jestli jsme právě kluci nebo holky. Každý tu proměnu potřebujeme! :-) V tomhle je tvá píseň vpravdě velikonoční!!! Ne o vajíčkách hrubě natvrdo (nebo dojemně na měkko), ne o žluto-zlaťoučkých kuřátkách... na pekáč, ale o zásadní proměně králíčků v holubice a pak dál... holubic v člověka. A pak dál...
Holubicí, jako symbolem míru počínaje a Člověkem, Synem Člověka, jako symbolem smíření konče. Smířením s Bohem a tím i lidí mezi sebou. Navzájem ;-)
Vždycky nám až zatrne, jak propastný rozdíl je mezi tvojí poezií a tou... "povinnou" nepoezií, které tu děláváš reklamu na konci svých povídání. Jak je to možné, že jsi dostal takové obdarování... psát, potažmo skládat a zpívat... a přitom o tom ani nevíš a obratem mluvíš o svých verších jako o... citujeme: ...a nyní slibovaná pitomost.
Ach, jo, Víťo... V létě na Vechtru jsme totéž řešili s Větrem... Že každému člověku je vždycky někde přidáno a někde ubráno. Snad aby musel prokázat... statečnost! Poprat se s tím! Aby ne světu, ale sám sobě hluboko uvnitř a nebeskému publiku vysoko vně, ukázal, že to myslí vážně! Že to nepověsí na hřebík jen proto, že vůbec neví jak s tím momentálně dál. A aby k tomu kým je, mohl konečně pozvat i svého "staršího brášku", cestáře... Krista. A je úplně jedno, jestli to bude u prázdného hrobu, na útěku do Emauz, v poušti nebo pralese... Je úplně jedno, jestli si všichni kolem budou myslet, že ti přeskočilo, protože se s Božím Synem bavíš skrze plyšového medvídka, sám ukrytý pod peřinou, nebo jestli se navzdory modle morálky spolu potkáváte v lidském těle - dva trosečníci ženského a mužského světa... nebo jestli to setkání je prostě jen mimo viditelný svět v Duchu a poezii uprostřed železobetonu. Copak to necítíš, Víťo, že srdce, které ti hoří při zpívání o proměně králíka v holubici, ti hoří i potom!
Hledáme pomoc, pochopení, ocenění a blízkost u lidí, ale tak málo ji tam nacházíme. Jasně, tohle všechno máme druhým přinášet, ale hledat sami pro sebe to máme u Něj! U toho "Nejbližšího v nejbližším", u Toho, koho poznáme vždycky podle "srdce", které nám hoří... i potom. |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|