|
| od: Banjo () | vloženo:16.04.2017 21:51:54 | Víťo, Jan Žižka byl velmi tvrdý středověký voják. Bojoval jako žoldnéř, prý byl účasten i bitvě u Grunwaldu (němečtí rytíři vs. Poláci), traduje se, že na polské straně, která tam vyhrála. Pak se nějakou dobu jako zločinec choval, neb byl za Václava IV. ještě v mírových dobách máchán ve Vltavě coby dopadený (a tudíž patrně trochu neúspěšný) lapka. Tohle jsou prokázaná fakta. Dál to bude můj názor.
Když se takto tvrdý voják dostane do čela hnutí za náboženskou obnovu, přinese to zpravidla velmi "tvrdé výsledky". A to se taky stalo - zase zpočátku tam bylo kromě té tvrdosti snad i cesta přesvědčení. Ale časem se z toho stala jen technologie vítězství, nesporné bojové mistrovství a duchovní vyprázdněnost. Ty jeho guerily se naučily přežít, mstít bezpráví skutečná i zdánlivá a bohužel hlavně zabíjet, vypalovat vesnice a kláštery obléhat města. Výsledek jeho činnosti byl takový, že se k nám báli jezdit kupci, umělci a vzdělanci ze světa, díky čemuž se k nám třeba renesance dostala až celá dvě století (!) po Itálii.
Pozdní středověk by byl hodně tvrdý i bez něj, ale lidi jako on dobu ještě o dost přitvrdili. Kdybych byl vojenský expert - mohl bych ho i pochválit, protože jeho taktika a strategie byly nesmírně účinné. Ale jakožto Brouk Pytlík-moralista a navíc rodák z městečka, které vypálil, když zase nedobyl Plzeň (ta na rozdíl od nás měla dobré hradby - my jakožto poddanské městečko jsme prostě měli 20. května 1424 peška...) pro tohle moc velké pochopení nemám. Jenomže když v míru žít neuměl a ve válce byl jasný alfa samec, byla pro něj tohle asi jasná volba. |
| | od: Wlasttie () | vloženo:15.04.2017 11:36:12 | | VESELÉ VELIKONOCE ! Hezké jaro ! |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:14.04.2017 23:43:13 | | Petr Hajčiar - Velikonoce naTWRdo |
| | od: Caine () | vloženo:14.04.2017 23:39:43 | | Víťo, na Tvou otázku se dá odpovědět velice jednoduše... Banjo, pomóóóc! |
| | od: Víťa L. () | vloženo:14.04.2017 19:12:41 | | Díky za odpovědi, když se tedy Caine tážeš na to bezalkoholové pivo, začnu tedy opět tím pivem a pozvolna přejdu ke Kristu. Nealko pivo je samozřejmostí třeba v práci, ale hlavně musím říct, že alkohol v pivu není rozhodující. Piju ho proto, že mi chutná. Kdybych potřeboval do sebe rychle dostat alkohol, cedil bych Okenu přes chleba. Pivo to je obřad, potěžkat láhev nebo džbánek v dlaních a ty malé pivovary, to je jako s kapelama. Nikdy mě moc netáhly (až na pár výjimek) obří kapely typu Metallicy nebo Iron Maiden, co plní bez problémů stadióny, takové to zboží pro všechny, ale spíš dodnes rád obdivuji malé, "zapadlé" kapely. To jsou ty pravé poklady. Stejně jsem tak kdysi koncem osmdesátek objevil ZNC, když je na Moravě ještě moc lidí neznalo, stejně jsem nedávno udělal u nás na webu rozhovor s Disharmoniky. Prostě to považuju za důležité. Jak Banjo správně podotknul, ty "malá piva" se vaří s láskou, stejně jako s láskou "malé skupiny" tvoří. Třeba takový Kabát mě vyjma svých začátků nezajímá vůbec, říkám si, dělají to proto, že to tak chtějí nebo, že z toho bude zisk? Jak tomu lze tedy věřit? Stejně je to u těch velkých pivovarů, kolosům, které jsme už stejně dávno prodali zahraničním investorům a proč to podporovat. To už není ten skromný "obřad". No, snad mi Caine-Mi porozumíte, než otevřete jogurty. Co je ale nejdůležitější, ty dříve zmíněné defenestrace uvnitř mne již byly dvě. Jedna zcela nedávná, když jsem vyhodil všechna "proč" výměnou za "děkuji". Myslím tím všechna "proč" při modlitbách k Bohu. Tebe se Caine ptám, protože bez toho "proč" mnohdy otázku položit nejde. Ale ta první, pivní defenestrace, proběhla 4.července roku 2014. Byli jsme tehdy na pár dní s dětmi u jezera v Hlučíně a hle jaká to náhoda, jeden den přímo v areálu Pivní slavnosti. Desítky stánků různých pivovarů, ráj pro každého pivaře. I ochutnal jsem ten den mimo jiné piva mandlová, pšeničná, borůvková, pepřová i konopná a jelikož jsme ten den hráli poblíž s SPS, tak kamarád pro mě dojel autem. Jeli jsme na místo konání koncertu (Háj ve Slezsku),akci jsme odehráli, po nás legenda, že jo, z naší kapely to klasicky nikoho nezajímalo, ale pro mne to byl svátek. I Růžička se zřejmě podivoval, co to tam mezi těmi puberťáky řádí za zběsilého důchodce. To jsem byl já. Smršť dalších piv, kamarád mě odvezl zpět do Hlučína, za chatkou jsem se vymočil, pokynul k nebi a šel spát. Druhý den jsem s nesmírnou radostí zvěstoval dětem i ženě včerejší zážitky, přidal pár recitací z textů Jablkoně či Jiřího Žáčka, něco moudré filozofie a zjistil, že tak dobře mi už dlouho nebylo. Že takhle jsem šťastný. Jenže ejhle, čím více jsem mluvil, tím více vůkol bylo ticho. Oni mi nerozuměli. Zalezl jsem tedy s polednem do stínu a přemýšlel. Vždyť já chci přece hrát, chci svoje piva a svoji filozofii. Jenže chci také svou ženu a děti, které mají svůj dětský svět, se kterým se musím sžít, aby se mnou byly šťastné. Od tohoto dne pro mne nejsou alkoholická piva rozhodující. Vyhodil jsem to ze sebe a vždy, když jsem s dětma, volím jedno, dvě piva, Birel nebo Kofolu. Abych jim neutekl z toho dětského světa. Ten den jsem ještě na účtenku stvořil píseň o králíku a holubici, kterou předkládám na konci této samomluvy. Ta píseň pojednává o tom, že ženy jsou mnohdy statečnější než muži. To jenom my muži si jako ty děti mnohdy hráváme - na rytíře. Děkuji Ti za Tvé objasnění výměny slov "církev" a "srdce" v Ondřejově textu. Já se už bál, že jsi tak učinil pro to, aby ta píseň byla pro více lidí přijatelnější. To by byl podvod. Dřív než bych Ti rád položil otázku druhou, ještě bych zareagoval směrem k Banjovi. Banjo, punk je muzika na čtyři akordy, nehovořme složitě a pojďme ty artikuly ještě více zjednodušit, aby tomu rozuměl i poutník, jenž třeba omylem na tenhle vzkazník vejde. Kázat slovo Boží nemusí jen kněz, o přijímání z kalichu nemusí rozhodovat biskup, církev má být zbavena pozemkového majetku, no a sedm smrtelných hříchů, to už si přeberme každý sám. Takhle ve zkratce by se to dalo říci, aby tomu i laik rozuměl, protože pro vzdělance tady nejsme. Jinak je moc fajn, že výpravám za tajemstvím pivních kalichů holduješ také a už teď vím, že se jednou na nějakém takovém výletě potkáme. Jsem moc rád, že jsi takový jaký jsi a nyní slibovaná pitomost "O králíku a holubici": "...Nepotřebuji auto, šatnu a umývárnu, beztak by mi to vzali, já mám svou králikárnu, zamknout se na dva zámky, v seně to nezazebe, mít misku plnou žrádla a tebe vedle sebe... Na co mi běhat v polích, stejně to těžko stihám, i tys mi odpustila, že už tě nedobíhám, na co mi vidět slunce, když vím, že z toho chlívku, nás takhle jednou ráno, vytáhnou na polívku... Říkáš mi ty jsi hlupák, buď radši chvíli zticha, domluvila jsem kšefty, v klobouku kouzelníka, mávne kouzelnou hůlkou, králíkem nikdy více a my se proměníme v dvě krásné holubice... Budeme zase volní, vzlétneme nad ulice, nad rány z jejich pušek, zavřené okenice, budeme posly míru, svobodní to je rmoutí a jejich prázdné dlaně, krkem nám nezakroutí..." No, tak nějak dopadla má krátká píseň stvořená po jednom z posledních alkoholových běsnění, ale jsem za ní rád. Holubice jsou mnohdy chytřejší než domácí králíci. Větře Petře, jestli Tě odtud mraky ještě neodvály, odpusť mi mou troufalost, ale pokud bys letos pořádal někde na Vypichu další Vechtr a vzpomněl by sis na mně, tisícerem díků bych Tě zasypal. Já bych si po letech to hraní hrozně rád někde zkusil a pokud na tuto akci dochází v průměru osm lidí ročně, je tohle ideální stav pro mou tvorbu. Po mém ztrapnění bych mohl zalézt pak opět na deset let do ulity. Jediné vystoupení pro střední Evropu po deseti letech, tak bych to zkusil. Na nic jiného si netroufám. A nyní tedy ku slíbené otázce pro Caina, dovol mi tedy otázku druhou, bude zapeklitá a možná si řekneš, jestli mě už doopravdy netrefilo, ale rád bych se dopídil Tvého názoru: "Byl Jan Žižka zločinec?"... Díky.. Hezké svátky všem.. |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|
