|
| od: Caine-Mi () | vloženo:02.01.2017 20:20:01 | | Milé Banjo! Ty si můžeš dovolit ten luxus, být tu klidně za prozaika, když básníš... tak nenápadně... celým životem. Kdyby jsme měli jmenovat nějakého "normálního" žijícího svatého, pak bychom asi nejprve sáhli po tobě :-) Díky a hodně D✝harmonických nápadů přejeme! |
| | od: Banjo () | vloženo:02.01.2017 07:20:37 | | Člověku je skoro stydno sem přispět mezi všechny vznosné poety pouhou popisnou prózou, nicméně i tak napíšu - přeju hodně všeho dobrého, hlavně Božího požehnání - a ať vám to hraje i v roce 2017! |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:31.12.2016 23:23:50 | Milý Petře Von Větře! To je nádherný!!! Fakt! Čteme si to nahlas přes nebe a nemáme slov... nazbyt! Jestli tohle tě jen tak napadlo, jak říkáš, jestli takhle umíš pracovat s jazykem... a srdcem ;-) jen tak, pak... jsi mimořádně obdarovaný... obdarovávat! :-)
A ten koráb, pohoupe se i na hudební vlně? Minimálně pár lodních myší..onářů by si to moooooc přálo!
Posíláme pozdrav do dálky, na tvůj "opuštěný" ostrov pokladů, kam se utíkají všemožná zvířátka, protože tu ani na přelomu roku nezní petardy. A rachejtle vystřelené už kdysi (ne)dávno ;-) zůstávají viset na hlubokém tichém nebi.
Je nádherné být spojeni poezií, a zvlášť tou, co nepomíjí! AHoJ! Ad Honorem Jesu! |
| | od: PVV () | vloženo:29.12.2016 12:56:04 | | Ahoj všem. Dneska mě napadlo: Jak bludný holanďan můj koráb mezi hvězdami stál. Plachty rozervaný, špinavý a mezi cáry lan, kusy vlajky pod níž vyplouval. Bez kompasu, opilý kapitán už to vzdal. Posádka je někde v háji- no tak sbohem ráji, kormidelník v podpalubí, staré mapy pálí. Opuštěn a sám, teď hledá kudy kam. Nebo vlastně s vlasy na ramena a vousy až na prsa, nehartusí, neflusá, vlastně konečně svůj souboj vzdal. Pane koukni na mozoly, smiluj se a nastup-bez Tebe jen bloudil tenhle prám. No a co to? Někdo slyší? Co se děje? Ten starej krám se rozhýbal. Rychle ven! Na palubu! Kdo se chopil shnilých lan? Vržou prkna koráb starý, jak by znovu ožíval. Na palubě kdosi chodí a vítr jak by zazpíval. Vlastní oči neuvěří. Světlo co mou svíci v podpalubí miliónkrát nahradí, blýská dřevo, spáry mizí, plachty jak by anděl pral. U kormidla někdo stojí- od něj ta zář veliká. Kormidlo a kompas nový jak by bleskem nablýskal. Hola hola námořníku- mocným hlasem hlaholí. Dost žes brnknul nezbedníku. Koukám že ses zatoulal. Tak co kam to bude? Se šibalským úsměvem. Dojetím se srdce chruje, vlastně nevím- řekni sám. No tak ještě chvilku, počkáme až uvěříš, možná neznáš moje jméno, říkali mi Pán Ježíš. Cože? Tos ty? Dobré nebe! Pak si teda vzpomínám. Přece Domů, kde znaj Tebe, tam kde vědí, že jsi Král. Jak si přeješ-to mě těší drž se pevně nových lan. Tam kam teďka pojedeme, už nebudeš nikdy sám. Loď se hnula, plachty znova napnutý. Snad vydrží koráb starý, vlastně co to povídám. Teď to přece vzal ten pravý - dojedem, vzdor pochybám. Dobrej vítr. PVV |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:28.12.2016 12:59:25 | MUŠKA... A HLEDÍ
Tak jako nejsilnější prožitek z hudby
tak jako závrať nad mělčinou
ať do dálky táhne se ta blízkost
obzory v mlhách nepominou
Tak jako štěstí s otevřeným hledím
tak jako muška jenom zlatá... ať letí
tmou... kamkoli zamíříš
- i když nevystřelíš
Díky...
nebeský Tatínku
díky vám všem
Amen
P.S. Ale protože by to měla být hlavně "knížka modliteb pro děti", co tu na věčně zelené zahrádce píšeme, je dobré ji sem tam proložit názornou ilustrací... Tak... pár malých, jako dáreček. A pro zasmání. V rubrice Fotky ;-)
|
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|
