|
| od: Hřbitovní () | vloženo:17.01.2017 08:42:21 | | krása:
www.youtube.com/watch?v=fS8E0VUXHk4 |
| | od: Víťa L. (xcd@email.cz) | vloženo:16.01.2017 12:38:07 | | Zdravím všechny opuštěné literáty v tomhle tichém, zeleném koutku. Také lámu po večerech tužku, ale psát nejde.
Už po čtyři dny zní mi v hlavě píseň, kterou nemohu dostat ven. To se tam vždycky nějaká usadí a pak tam dlouho je. Jedná se kupodivu o píseň Jaromíra Nohavici, kterého už nějak moc neposlouchám, neboť přestěhoval své písničky do velkých hal a ta bláznivá Markéta v podchodu Těšínského nádraží na něj stále čeká a už má zameteno. Myslel jsem, že se Nohavica přidá spíš na stranu dnešní fašizující společnosti, tak je to přece v oblibě a tak přece činí dav. Ale slyšel jsem píseň tak křehkou, že to zde musím napsat, snad se tedy jedná o jeho text, nebo to odkudsi přebral, nevím. Brečím jak želva, ale brzy přestanu, protože jsem chlap. Text písně je takhle:
"To jste mi neřekli, co mě čeká za branou, že mě tam čerti dostanou, do svého referátu, to jste mi neřekli, a já se oblík jak do kostela, že tam snad potkám svého anděla anebo tátu.. Vy jste mi říkali, že jedu na prázdniny na Rábí za babi a pak jste mávali, a po obloze pluli jeřábi, jak lodě po Labi. Vy jste to věděli, že žádné Rábí nikdy nebude, a že je mým napsaným osudem, nevrátit se z cest, proč jste mě klamali, já už mám přece roků bohatě a hvězda na mém šedém kabátě, má cípů šest, to nelze splést... To jste mi neřekli, že vyryjou mi číslo na paži, a že tam na tom divném nádraží, nás bude tak moc, to jste mi neřekli, že smrt je jako kabát bez kapes, a že když za humnama štěká pes, že už je noc. Vy jste mi říkali, že jedu na prázdniny na Rábí za babi, a pak jste mávali, a po obloze pluli jeřábi, jak lodě po Labi, vy jste to věděli.."
Trošku mi to připomnělo text přemýšlivé, třeskuté Insanie "Neslibuj déšť":
"Jsme hrstka vyprahlých bloudících duší a potloukáme se pouští beznaděje, neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť
pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť. Putujeme obrovskou opuštěnou zemí, občas upřeme svoje oči plný písku k obloze, neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť, pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.
Bože, tvé falešné sliby nám působí bolest, pokud není naděje, neslibuj déšť.."
Asi bych ukončil své dnešní pesimistické rozjímání, tím, že naděje je vždycky. Naděje umírá poslední, ale poslední zhasne. Možná jsem pokřivil, co jsem mohl, ale hlavně se ptal. Je zřejmě čas zas složit něco svého. Nejde to. Jsem syt. Možná už brzy budu hladov a pak to zas bude mít smysl. Třeba je to za dveřmi. Já se tam podívám, tuším, že někdo myje schody. A já mám příští týden službu. Buďte zdrávi.. |
| | od: PVV () | vloženo:16.01.2017 09:46:22 | | Zimní chvění: Království ticha. Plášť hermelínu snesl se k Matčiným nohám. Peřina peří z vody a mrazu. Ta letní pýcha- život, zdolán, na krátký čas skryl se aby bez úrazu, pod sněhem snění nové sny svolal. A v jarním ránu jim ožít zas dal.
Požehnané snění přeje PVV |
| | od: Pvv () | vloženo:09.01.2017 17:47:14 | | Je to takový hlas duše. Který mi to nadiktuje. Taková marná snaha zachytit moment chvění. A popsat ho. Proto se mi to těžko daří potom nějak zhudebnit, protože v okamžiku napsání už to není pravda. Už je to o kus dál. Tak třeba kdyby se našel někdo, kdo to zhudebni. :-). No a pak to rozjet. Hyjéééé, hejáá. Pvv |
| | od: Banjo () | vloženo:03.01.2017 06:57:13 | | Milí Caine-mi - do svatého mám opravdu hodně daleko, ale díky za poklonu. Když to takhle vidíte, to abych se snažil si to moc nepokazit (byť jde v podstatě jen o "optický klam") :-)
A s těmi nápady - něco tam zatím díky Bohu je, ale naskakuje to nějak pomaleji, než v temném bolševickém pravěku (to člověk napsal deset písniček třeba za měsíc-dva, dneska na totéž potřebuje několik let)... |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|
