Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Jan Petrů (jan.petru@seznam.cz) vloženo:30.06.2014 11:18:22 Ahoj, zažil jsem vás prvně 27.6.2014 u Vaška Koubka v Chotěmicích. Byl to fakt silný zážitek, chvílema mi šla po těle husina, což se rovná největší pokloně. Prostě nádhera, muzika, texty. Plánujete CD? S úctou a obdivem Honza Petrů, Neratovice. od: David Fazy2 () vloženo:25.06.2014 20:30:27 Pane Ládíku, máš pravdu. Já to vidim na sobě, mam pár zájmů, který mě baví a věnuju jim dost času. Víru pokládam za to nejdůležitější a kdykoliv se mi naskytne příležitost, snažim se před lidma chovat tak, abych tim Bohu pomoh. Ale že bych po práci prostě zvednul zadek a šel někam opravdu něco důležitýho dělat, to ne. Chodim za věřícíma kámošema jehovistama probírat Boha a jaxe máme chovat, abysme mu byli k něčemu, posloucham nějaký poučky a přemejšlim vo větších věcech, který by byly dobrý udělat. Ale buď vymyslim ptákovinu (že, Caine-Mi), nebo jinou ptákovinu, která by na dnešní lidi nepůsobila. Asi by to tak nemělo bejt, jenom žít, čekat na příležitosti a učit se, ale zas sem slyšel, že když mě bude chtít Bůh k něčemu použít, osloví mě zřetelně, taxnad to má smysl. Celkem závidim lidem, který se dokázali zvednout a začít něco opravdu dělat, ale mě nic nenapadá, co by bylo k něčemu a Bohu se to líbilo. Třeba mě jednou něco napadne. A musim se vám tu přiznat, že se mi celkem líbí to Politický harašení se Šimkem a Bubílkovou, příde mi to vtipný, i když neznam tehdejší politiky. Ne, že by tam ta paní říkala něco sqělýho, ale v práci to pobaví, jinak jí neznam, co je na ní špatnýho? Tu druhou neznam vůbec. Feminismus je pitomej, ale šovinismus taky, chtělo by to vyváženost, ale stejně se dycky najde blbec, kterej začne prosazovat nebo urážet jedno pohlaví, stejný je to i s rasismem, kdyby nebyli některý lidi rozbitý, vůbec bysme ty slova nepotřebovali. od: pantáta Ládík () vloženo:24.06.2014 22:04:40 Cítím to takhle, Šéf je sám hračička, do doby, která nám byla k hračičkování dána. Ale pak být přestane, většina bytostí má čas na svá kola, na své zdravé papání, na jakékoli záliby. Jenže v okamžiku každého života přijde zlom, který určuje On a ten zlom znamená dohraj si a pojď pracovat. Jakmile tohle někdo neuslyší, počne být dospělým a bádat v kruhu koníčků, skupin, uskupení či protivln, ale neplní. Navíc onen počne zběsile běhat dokola stále se zužíjícím průměrem. Můžeš do sto padesáti let odebírat ábíčko a lepit modely nacistických ponorek, ale asi tak od čtrnácti let u toho budeš brečet. Takhle to funguje, když budu cokoli od chvíle, kdy mám mít otevřenou hlavu vydávat za kvalitu v kontrastu k Němu, nabiju si hubu. Tak jak to cítím já to není o nudě nebo o modlení, to je o pochopení, můžeš si sjet řeku nebo navštívit hrad, ale jakmile to zavlajkuješ svým hlavním a aktivním zájmem, jdeš do záporu a to je pro nepřipravené depresivní. Plodí to další hledání, další ztrátu času, další okruhovost možností.. Poslech určitých úvah není o nic přínosnější než poslech o biotopu káněte rousného a jeho migraci do polska. Já Jardo vím, co myslíš, postupuješ krůčky, kterými ty děti naučíš rozchodit se, jen ti v tomhle prostě nepomůžu, protože na to nemám hlavu, moje konání v tom nemá patu, já umím jen přijít a vynadat. od: Caine () vloženo:24.06.2014 14:58:24 Tééda, děkuju, tos napsal krásně! Až na mě padla taky taková... bázeň. Víš, Ládíku, ty jsi někdy... jako náš "starší" bráška, co na sebe vzal zodpovědnost a za nebeským Tatínkem chodí v tak posvátné úctě a bázni, až je to skoro nakažlivé :-) Mi ne. Mi jsme často a rádi... pořád ještě těmi malými paňáry - a dokud tu ta možnost je, běháme za Tatínkem klidně se i jenom pomazlit ;-) Proto nám možná nevadí, když je někdo víc ptáček a samou radostí z darovaných křídel o tom štěbetá do světa. A nebo když Mi sami jsme víc pejskem, co si vesele zaňafá a poskočí, kdykoli zaslechne byť jen Páníčkovo Jméno :-) Ale pak samozřejmě hroooozně vážně hlídáme a jdeme po stopě... ačkoli globálnímu oteplování či světovým vládním krizím rozumíme sotva za mák. Neboj! V archivu máme ještě spoustu jiných zajímavých "paní" :-) http://www.youtube.com/watch?v=vbeLGkOjq1k od: Ládík () vloženo:23.06.2014 21:16:00 Vy jste tady takoví moji bráškové a sestřičky, já moc nechválím, protože to ani neumím, když mlčím, je všechno v pořádku. Mám poslední dobou takový temnný vize, svět mi připadá hodně unavený, bezradný, ale hlavně, hlavně mnohem víc za čarou, než jsem si jako mladší Ládík uměl vymyslet i představit. Kdyby pět, kdyby dva, ale jak psáno, není ani jeden. K smrti to unavuje, není ani jeden a ten, kdo se prve zdá to zpravidla teprve není, v souběhu s tím se mi zákony svazují do pevného celku a počínám chápat, co On chce, jak to myslí a proč to řekl takhle a s tím ruku v ruce to, kde jsem já a kde být mám. On nás prostě potřebuje, abychom to prosvětlovali, posvěcovali a obraceli, ale my, když vidíme, s čím máme tu čest se pravidelně kákneme a odcházíme nabírat síly do sanatorií nejrůznějších typů a cenových skupin, tak hezky po našem, po pokrytecku a zbabělecku. Hrozně smutná věc to lidstvo, lidi jsou takový moje dušičky unavený, bojácný a pomýlený a já jsem poslán, vyslán a označen, ale sedím. Každý den, přesně jak píšeš, na tom velehnusným sedadle s umašteným volantem a proprděným čalouněním, v bordelu a takovým tom nevědomým kekelu, autobusáci jsou hroznej dobytek. Já žádnej svůj nemám, střídám linky a trasy a pokaždý se snažím trochu Šéfa těm cestujícím vnutit, ale i já dokola bojuju s návaly energie, se svou vlastní, často ryzí, víš opravdu ze srdcí ryzí agresí a nenávistí, vůči gestům, názorům i vůči jedincům. Nikdo nic neví, ale každý je obscéně pyšný, každý, i světec na svou pokoru, u mudrc na svou moudrost, i děvka na svou revoltu, všichni, bezvyjímky. To je to, o čem víš, že to v tobě nesmí bejt, ale ono to tam právě je, právě tamto, co se vůbec nehodí, co ti připadá jako to jediný, co On ti neodpustí, právě tohle tam je. Já vždycky myslel, že se s tímhle potýkaj jen lidi z praxe, lidi co dřou jako hovada hodiny a hodiny, ale není tomu tak, ta vlastnost je obecnější. Viděl jsem strhující dokument o matce Tereze a jeden z jeho závěrů byl takový, že umřela jako zcela nevěřící. A já to tam chápu, coby Kristus přibýtý na kříž taky musel to poslední nechat na Otci, to nejdůležitější. Pocit úplného opuštění a definitivní beznaděje, pocit prohry na celé čáře. Nedovolím si pochybovat o tom, že Bůh dokáže cokoli, ale o tom, že nikdo z nás nemá ani ponětí o tom, co On chce a dráždí mě to, jsou to slova pro slova, to není kdekoli se sejdou dva nebo tři, to je něco jinýho, já se Šéfa dost bojím a taky dobře vím proč, mám zkrátka podezření, že někteří lidé, co mluví mluví i tehdy, když ještě jejich čas nepřišel, dovolují si to neustále a sviní nám tím místa, kam patří jedině On. A prosím nevztahujme to na ty dvě holky, to je obecný, s tím jsem si poradil bleskové, druhý díl už si nepustím :-) <<  / >>  Celkem 4090 vzkazů