Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 



od: Víťa L. () vloženo:02.07.2021 15:06:21
Ne, ničeho neprozrazuje! Již bylo prozrazeno dosti! Dovedete si představit, co by to znamenalo, kdyby vyšlo ven na světlo, že věty zde v této zelené vzkazníkové ambulanci jsou pouze ukrytá tajná iluminátní poselství a šifry, kterým bylo dáno přečíst jen několika málo vyvoleným autokratickým a diktátorským vůdcům? Dovedete si představit jakou anarchii to způsobí v nejvyšších politických kruzích a nadnárodních finančních trzích? Vždyť máme v rukou osud celého lidského pokolení! Ty záměny uvozovek v otazníky vše odhalily. Vše je zde ukryto v kódech a tajných šifrách! Ale já to říkal! Že je to až příliš jednoduché! Že postačí například vzít počet znaků posledního zdejšího příspěvku, vydělit jej výškou Cheopsovy pyramidy, vynásobit počtem souhvězdí uznaných Mezinárodní astronomickou unií, od něj odečíst počet vydaných alb Disharmoniků (kompilace Plzeňská scéna a okolí se nepočítá), následně přičíst kolika učedníkům podle Janova Evangelia umyl Ježíš nohy před poslední večeři a dostaneme datum vydání nového alba Caine-Mi. Celý svět tone v nedočkavosti, ale my nebudeme házet perly prasnicím jen tak zBůhdarma. Však na to může přijít každý sám. Kam se hrabou zde dříve probírání zedníci. Samozřejmě se jednalo o Zednáře. Kdyby (nedej Bože) vznikl tady namátkou mezi přítomnými nějaký drobný nesoulad, tak výraz "Zavři hubu" v podstatě znamená "Prosím Tě - pomoz mi". To vše je logická věc, co je nad tím k přemýšlení.. Ach Ezechieli, o Tvém konci nemá jasno ani samo Písmo. Tak objednej ještě dvě.. Za chvíli to jede..

od: Caine-Mi () vloženo:28.06.2021 23:23:23
Ahoj Víťo: Jak komu! 😁
Ne, vážně, už je to opraveno - a tak jen malá vysvětlující technická poznámka:
Redakční systém této zahrádky 🤖 (pozor, nezaměňovat s redakčním kolektivem 🚸), umí pracovat jenom se základní znakovou sadou, a tak za všemi těmi zkopírovanými citacemi s "exotickými" variantami uvozovek hledá nějakou tajnou šifru všudypřítomných illuminátů... 😱 a raději dává hned "znamení". Skrze jinou tajnou šifru, totiž nenápadný ❓. Zatímco tvé vlastní uvozovky, které jsi použil normálně v textu, si nijak okultně nevykládá ❗
Chceš-li, můžeš to příště obejít tím, že u kopírovaných a vkládaných textů můžeš uvozovky sám přepsat na apostrofy, nebo si je ve svém textovém editoru změnit na základní typ (takové ty, co se píšou jenom nahoře), a nebo že si celý svůj příspěvek přepíšeš v "Poznámkovém bloku" (tak se ve Widlích nazývá nejprostší txt. editor, takový ten, co bere věci jak jsou a žádná "znamení" neřeší 🙈).
Je tu ovšem ještě jedna možnost... (ta s největšími volebními preferencemi): Dál vesele trousit otazníky, akorát pak při odchodu dát vědět obsluhujícímu personálu, a "ti" jistě neodmítnou žádost svých voličů a zdejší zahrádku ve volných chvílích "odmýtizují"! 👷🛠🚮

(Ostatně sa"Mi" po sobě takhle musíme uklízet dost často! 😸🐭)

Ahoj Ali🚴: To je komfort, díky! (zatím bez technických poznámek 😇)

od: Víťa L. () vloženo:28.06.2021 10:18:36
Ha, znamení. Člověk zde vloží uvozovky a o ony se objeví otazníky 🤔

od: Víťa L. () vloženo:28.06.2021 10:10:57
Jednu písničkářskou osobnost jsme tady v tom mém povídání o ZNC, Fleretu, Klíči atd.. úspěšně minuli a přiznám se Ti Ezechieli, že kdybych nebyl teď v sobotu na jeho koncertě, asi bych poslechu jeho písní už ze svého času moc nevěnoval. To jen tak někdy.. Pro vzpomínku.. To byl zas jeden z těch koncertů, kdy jsme se s kamarádem po třetí písni na sebe zklamaně podívali se slovy: "Ó Bože, na co jsme to zase přišli". Ale pak, pak jako by se něco pomalu začalo lámat. Taková ta chvíle, kterou mám na koncertech moc rád a tak jsme najednou nechtěli, ať tohle skončí. Já dokonce hned ráno popadnul svou akustiku ze zdi, ale nános prachu mi vlétl po nosu, tak jsem ji zase pověsil zpátky. Mě to nedělá dobře a kýchám po tom.. Sledovat rostoucí pojem písničkáře Vlasty Redla byl v druhé půli osmdesátých let opravdu zážitek. Příběh, který jsem u žádného jiného písničkáře v Československu i dnes nezaregistroval. Výborný muzikant, léty protřelý z pódií tanečních zábav, ale písničkář? A tak ho jednou, snad i náhodou přibalil Fleret na Lochotín, aby mu dovolil při skladbě ?Bečva? čvachtat rukama v kýblu, protože potřeboval k písni vlny. Tehdy tam v zákulisí Redl zahrál svou píseň "Sbohem galánečko", aby se záhy seběhli všichni ti Nohavicové a podobně, že tuhle píseň chtějí do svého repertoáru. Fleret dobře věděl, koho na tu Portu veze a jaký je Redl autor. Však několikero svých skladeb jim k užití dal. S AG Flekem si Redl taky užil svoje, když jako první předvedl trampům na Portě, co je to elektrická kytara a ozval se urážlivý pískot. Ale to hlavní.. To hlavní se teprve rodilo. Ještě dnes kdesi koluje nahrávka z Porty, kdy mezi všechny ty Žalmany a Daňky je zařazena skladba "Chvála Bohu", kterou rozechvělým hlasem Redl zapěje a sklidí za to nevelký potlesk publika, oproti již zajetým písničkářských "borcům". Pak ale zazní skladba "Sbohem Galánečko" na hlavní scéně Porty a i mně, marnotrata přejetého nástupem heavy metalu, začalo cosi hlodat v hlavě.. Kdo to je? Kdo je schopen napsat na první poslech tak jednoduchou a zároveň silnou skladbu? Věděl jsem, že se zde rodí něco velkého, co si budou lidé zpívat po generace. Redl získal osamocen na pódiu stabilitu a to, co se začalo dít potom, to se už nebude a ani nemůže v dějinách tuzemského písničkářství opakovat. Ty příběhy z různých jeho koncertů by vyšly na knihu. "Napiš mi určitě, i když už bydlím na jiné adrese a jmenuju se jinak, než jsem ti řek, hoď to do schránky i bez jména, vždyť možná zázrak stane se a ten dopis mě najde, po mojí slepé víře" (Napiš mi brzy)? Vkusně se kdysi vyjádřil samotný Jiří Moravský Brabec, kdy k lidu pravil: "Vy to nevíte" Redlové jezdí dva. O tom jednom lidé zklamaně říkají, že už s nim nikdy nechtějí mít nic společného. Ale pak se stane i to, že přijede ten druhý Redl..? zbytek si už domyslíte. Podivné koncerty, pozdní příchody občas i někam úplně jinam a další věci, které zde raději ani psát nebudu. Ale i takové jako třeba koncert na hradě Hukvaldy někdy po revoluci, který se při dešti a zimně odehrával venku. Zde Redl dorazil se svou tehdejší žlutou škodovkou, kterou bylo snad třeba tlačit i při cestě zpět dolů z kopce a jen tak sám s kytarou předvedl těm pár lidem s pláštěnkami a pod deštníky tolik osobité a nádherné vystoupení, že čas nemá naději ho ze vzpomínek vymazat. To vám bylo úplně jedno, že je pár stupňů nad nulou a prší vám na hlavu, protože bylo teplo tak nějak zevnitř. Pak už ale v záplavě metalových kazet objevuji jeho písničkářskou kazetu "Staré pecky" a od toho se už odvíjí vše ostatní. Tam je jeden skvost za druhým, chvíle, kdy jsem začal doma sám "nějak lépe" skládat, i když mizerně a úplně jinak. Ty jeho písničkářské vystoupení, to vše hrálo tak nějak samo, tam nebylo třeba nic doplňovat, upravovat, vysvětlovat.. "Prý připomínám netopýra, jak píšu v noci přes kopírák a já jen zkouším hlavou dolů, otočit přesýpací hodiny, když nejsme spolu.. Když v tomhle životě se minem, chtěl bych tě najít v nějakém jiném?" (Jak vlastně vypadáš) .. Tak jsme tam v sobotu Ezechieli seděli a měli tak nějak pocit, že se z pódia pro dnešek alespoň dvou souvislých vět nedočkáme. Ale když se zpívalo, to hrálo. To sakra hrálo.. Když si vše začlo krásně sedat, zazněl éterem i jeden z nejkrásnějších českých českých textů "Holky z utopie". Ten mě kdysi naučil, jak lze zakomponovat do jednoho příběhu humor i smutek zároveň. I když se přiznám, dlouhá léta jsem tomu textu neporozuměl. Dnes už ano, zvlášť ta poslední sloka: https://youtu.be/Y4xoooDuILU A tak jsme stáli a poslouchali. Když se pak rozvinula snad nejhezčí píseň folkových dějin "Carpe Diem", možná porozumí jen ti, co na těch kolejích též tehdy byli: https://youtu.be/onbkJlsQiYs Pojď sem, Ezechieli, já se tu sobotu na ty Porty a jiné divnoty zase po letech vrátil, ale víš co? Tohle to je dávno pryč. Nevystihne to nic lépe, než následující Redlův text "Kateřině", který je upečen možná rychle, ale vše vystihuje naprosto přesně: "Když jsem tě viděl poprvé, byl zrovna červencový pátek, byli jsme na Paďourském vandru, někdo z nás měl narozeniny. Byl to koncert pro dvě pípy, dirigent si utíral pot z čela, hráli jsme na kytary před stánkem, písničky cos nikdy neslyšela. Bylas na svém prvním vandru, okouzlená duše levně k mání, začal pro tebe čas slavných útěků, čas doteků, čas milování. Když jsem tě viděl podruhé, řeklas, že musíme se opít, půlnočním vlakem jen tak naslepo, jeli jsme někam na bigbít. Potom tě vyhodili z domu a mě zas ze školy, jó, tak to chodí, ať bolí či nebolí. Když jsem tě viděl naposled, nad náměstím slunce stálo, mluvilas o mrazícím boxu, že dvě stě litrů je dost málo. Jó vše se mění i náš signál, co jsem ti hrával na hřeben, čas oblík do lepšího hávu a dnes ho hraju čelem k davu, jestli tu jsi, tak neztrácej hlavu, stejně je jenom pro tebe?"

od: Alena () vloženo:25.06.2021 11:57:28
Ahoj Caine, posílám Ti odkaz na Goldův rozhovor https://www.youtube.com/watch?v=1uoKieOJHo8 O komiksu na 55:05, o kašpárkovi 52:40. Zdravím též Sasanku


<<  / >>  Celkem 4087 vzkazů