
|
| od: Caine-Mi () | vloženo:06.03.2021 10:10:10 | Když si to takhle člověk čte, co píšeš o své "posedlosti", najednou si sám nějak líp uvědomí, že ji vlastně zná. Že ji taky má! Třeba v něčem úplně jiném, ale hned ho napadne skoro rouhavá myšlenka... co když nebeský Táta dává každému svému dítěti do vínku nejen nějaký ten specifický dar, aby se celý život učil s ním udělat něco dobrého nebo dokonce i krásného... ale možná, že dává každému i nějakou tu specifickou "posedlost" čímsi. Proč? Abychom nemuseli pořád bojovat jen proti těm ostatním, ale mohli i sami se sebou? :-)
Každý, i ten zdánlivě sebedokonalejší člověk, má někde v sobě "černou díru". Místo, které svépomocí ne a ne překročit. Zvlášť u muzikantů je tohle moc dobře vidět:
Veliký talent, jenže líný.
Veliký talent, pilný, ale nevkusný.
Veliký talent, pilný, vkusný ale chlastá
Veliký talent, pilný, vkusný, nechlastá, ale je na prachy (nebo lacinou slávu).
Veliký talent, pilný, vkusný, nechlastá, ale v životě zkrátka touží po čemsi úplně jiném.
Veliký talent, zodpovědný, pilný, vkusný, nechlastá, není na prachy, baví ho to moc, ale kvůli rodinné nebo těžké životní situaci nemůže...
Je zodpovědný, pilný, vkusný, nechlastá, není na prachy, baví ho to moc, dokonce i rodina mu fandí, životní situace přeje, akorát... nemá vůbec hudební sluch :-D
A tak by se dalo pokračovat, vesele i smutně, pořád dál. Asi víš, o čem je řeč.
Co nám tímhle Stvořitel chce ukázat? Že jsme jenom stvoření a ať se nám to líbí nebo ne, tak Ho potřebujeme? A nebo chce, abychom si nejdřív uvědomili, co my sami opravdu chceme a dokázali to pak (zvolna) rozlišovat od toho, co chceme jenom proto, že se nám momentálně chce?
A možná... takhle naší hru dělá jenom zajímavější. O to vynaložené úsilí i o tu nezaslouženou blízkost. Takový jakoby vyšší level 😇
Kdo ví... zeptej se Ho ;-) |
| | od: David Fazy2 () | vloženo:05.03.2021 14:36:24 | | Vono je to na druhou stranu docela směšný, páč kdybych měl třeba někomu z rozvojový země říct, že se musim zbláznit z toho, že mam jenom 90% nahrávek a ne 100%... To je strašná ostuda. Vono i říct někomu, kdo mi dal skoro všechno, že to stejně nemůžu poslouchat, páč to neni úplně všechno... To je taky dost na hlavu. Stačí abych se narodil o pár kilometrů vedle někomu chudšímu a neměl bych na čem přehrát jedinou kazetu. Nabízí se otázka, jestli má vůbec cenu řešit třeba zrovna tenhle pidiproblém, že se někde válí pár kotoučů nebo kazet a nikdo je nemůže poslouchat. V záplavě přepychu, ve kterym žiju, sem si vypěstoval skoro až romantickej vztah k hudbě, písničky sou pro mě jako živý bytosti, kamarádi. Asi nejsem jedinej, komu někdy právě hudba pomohla z naprostejch... Ale čeho? Chtěl sem napsat sraček, ale jediný, co se mi dělo, bylo to, že sem si prostě neuměl najít ženskou a bydlel sem se schyzofrenickou osobou, která mi občas dělala řeholi. Někdo třeba bydlí zjednodušeně řečeno v popelnici. Je to všechno xmíchu, celý moje hádání s Cainem o tom, jestli by starý písničky měly znít, páč můžou pomáhat svojí výpovědí o partě kluků, který místo aby někdo fetovali, snaží se dělat muziku, a to za velice nepříznivejch komoušskejch podmínek, nebo by znít neměly, protože by snad mohly škodit svojí syrovostí, neopracovaností a necenzurovanym obsahem. Co tady vlastně řešíme? A přesto ta bolest z nesmyslnosti celý situace je naprosto reálná. Sme prostě slabí, protože sme se narodili v luxusu, takže nás může zranit něco, nad čim by se jinde ani nepozastavili? Možná bysme si měli sednout na zadek a říct "máme se skvěle... protože jinde se mají hůř."?
Já nevim, když se nad tim zamyslim, taxi říkam, že sem tenkrát asi měl rovnou vycouvat. Měl sem říct: "Caine (nebo Michale, táto, soudruhu z Klíče a tak dále), díky, žes mi jen tak dal to, cos mi dal, je to paráda a jestli prostě cejtíš, že to vostatní dát/prodat/pučit nemůžeš, tak teda dobrý, dyť nakonec z globálního hlediska nejde skoro vo nic." Párkrát si poslechnout, co mam, vysmát se touze slyšet víc, nevěnovat se naději, že když budu dostatečně otravnej, taxe ty dveře otevřou a posunout se se svym životem nějak jinam. No nic, člověk se pořád učí. To nemyslim ironicky tuto, fakt mi to zpětně připadá trapný. Halt sem dělanej už z výroby tak, že se do muziky umim hodně zamilovat, taxem se halt tenkrát zamiloval do tohodle, s tim nic neudělam, no, že toho kousek chybí a já to neumim překousnout, to sem si taky nezvolil dobrovolně...Tak by snad bylo moudřejší poslouchat to chvíli a pak přestat a né deset let doufat, že ten vztah jednou bude celej. Svět je plnej jinejch věcí, který je potřeba řešit. Jestli to teď nějak převedete... Ani nevim, co si vo tom mam myslet. Je to jako kdyby mě před lety opustila přítelkyně třeba a já sem pořád jí šíleně miloval a snažil se jí dostat zpátky a vona by furt říkala "ne more, já za to nestojim" a já bych to nechápal no a teď najednou by se objevila, že teda už zase jó! Co teď s tim? Já už sem se naučil žít bez ní. Už ta skutečnost, že sem se to musel vůbec učit, obzvlášť když se jedná jenom vo nějakou hloupou starou nahrávku, neživou věc... Asi neznam nikoho s takovouhle poruchou v hlavě, tak nečekam, že by to někdo nějak výrazně chápal. I kdyby se mi to jednoho dne objevilo v počítači a bylo to celý, nesetříhaný (haha, to určitě)... Já nevim, asi by se to možná uzavřelo. Možná sem dost rozbitej na to, abych to přivítal s otevřenou náručí a začal zase vášnivě poslouchat ty Ložiska a tak, úplně bych zapomněl ty léta čekání a "utrpení přežranýho prasete z rozvinutý/ho země/chlíva" a zase bych objevil to kouzlo těch písniček a znova by mě to inspirovalo k tvoření, ale i vůbec k nějakýmu spořádanýmu žití, boji proti lenosti a letargii a tak... Ale když vono je to ve světovym rámci tak hloupý, přízemní, sobecký a kdovíco všechno... |
| | od: Banjo () | vloženo:05.03.2021 11:59:18 | Nahrávka se mi líbí, ale další členové mají ještě nějaké drobné výhrady. Prostě jsme ve fázi dolaďování technických drobností - tady to chrouplo, tady je blbě rozumět, tady chybějí dva údery na buben...
A dost se ty akce kolem toho táhnou, protože se nemůžeme sejít ve studiu (teď tam ani jet, neb je to v Klatovech). Zvukař taky měl Covida, což byl další měsíc zpoždění.
Takže zatím ještě nemáme ani masterováno, natož pak lisováno. Až budou placky vylicované, dám určitě vědět. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:05.03.2021 11:11:11 | Banjo: Poslyš, a všímáš si, že o tom nejdůležitějším tu pořád nějak (a už povážlivě dlouho!) mlčíš? Nikdo z místních dosud nenašel odvahu se přímo zeptat, ani naznačit... (tedy až na Fazyho, který je zvyklý na toto téma naznačovat už léta :-D Ostatně i nedávno přiložil další polínko na popel určený k posypu nejen naší hlavy... ale i té tvojí, když přiznal, jak těžké je žít bez kompletní sbírky veškeré zaznamenané disharmonie světa!). Tak, Banjo, s pravdou ven! Kdy hodíš do placu tu novou placku Disharmoniků??? Děláš to napínavé už skoro půl roku, víš o tom? Kdyby bylo jaro (nějaké plzeňské nebo pražské, na tom nesejde), dalo by se tomu rozumět. Prostě vyčkáváš, až se prolomí ledy na klubových pódiích, kdyby léto, tak by se to dalo chápat jako čas zrání ke sladkým harmoniím, kdyby podzim, pak snad i jako omluvitelnou ekonomickou kalkulaci s blížícími se Vánočními trhy... ale takhle... v zimě?... v karanténě?...
Fazy: Prosíravý chapec! 😁
Vážně jsou někdy ty cesty "prstenů Páně" zvláštní, co? Takové skoro až jako furt tam a zpět 😇 A my všichni s nimi někam putujeme... i když dřepíme na zadku.
Pšt... jestli to strunu tvé napjaté trpělivosti nepřetáhne k prasknutí, ale jen k lehkému úpění za průvanu, pak věz, že jsme se odvážně pustili též do rekonstrukce starého studiového kazeťáku! Ano, ano... právě kvůli těm "trezorovým" nahrávkám. Proměnili jsme zkušebnu ve zkušebnu elektrotechniky, a trochu i v operační sál, objednali čerstvé kondenzátorové konzervy a brzy se pokusíme provést transplantaci zatím tří nejvíc vyschlých mumií uvnitř jedné z přístrojových pyramid, jak nám bylo doporučeno zkušenějšími egyptology! To víš, 40 let chození na poušti hudby a slova, to je už úctyhodný věk i na domácí mazlíčky z toho nejušlechtilejšího chovu a oceli. Pokud se tedy člověk nespokojí jen s (mechanickou) želvou 🐢. Müsli proto na naší manufakturu ve svých modlitbách v dobrém. Bude-li nám totiž kromě součástek nadělen i dostatek moudrosti... ruku v ruce s pájkou a šikovností... pak se snad i v této třinácté komnatě (výhledově :-)) něco pohne 🙏
Dosť bolo rozčulování sa nad hentým koko..rona a nad vládnymi breakdance kol ich ohňa. Veď... čo keď... je toto naozaj ozajstná príležitosť aj pre nás! Robiť veci, na ktoré inokedy nieje zvyšok času v širom prostore! Tak vravil bača kúsok od každej Lysej hory v nás... |
| | od: David Fazy2 () | vloženo:05.03.2021 00:34:33 | | No, jenom tak pro zajímavost, to DVD bylo v počítači snad jednou nebo dvakrát. Bylo tam pěkně dlouho, páč mi trvalo rozluštit, jak z něj dostat ty soubory. Tenkrát jak to Caine převáděl, taxe nějak nepovedlo ty data "uzavřít" nebo něco, taková věc, co je potřeba, aby to pak šlo normálně spustit v PC. Proto se to menuje vlastně "Recovered file", tak to pojmenoval nějakej chytrej program na to. Krom toho samotný ty soubory sou taky celkem čerstvý a nepoužívaný, páč sem si to hned převed na zvuk a vod tý doby sem to bžilionkrát slyšel a jenom párkrát viděl. Kdyby to byl pásek, tak by to bylo blbý, páč ten by se měl nějak pravidelně přehrávat, jinak se kazí, nebo něco. Ale u tohohle formátu je to...samozřejmě úplně fuk! |
|
<< /
>> Celkem 4088 vzkazů
|
|