
|
| od: Víťa L. () | vloženo:22.10.2020 22:09:10 | | Ještě bych s dovolením doplnil trochu muziky. V první písni "Čistá jak Vizovice", o které jsem tu již psal, si prosím hlavně třeba ty Dejve všimni, jak nenásilně a přirozeně se do muziky vpíjí (po moravsky vpíjá 🙂 ) ta elektrická kytara a jak se vkusně doplňuje s těmi houslemi. Podotýkám, že jsme v roce 1993. Takhle to tady nikdo nedělal a taková nádhera se nedá složit ani vymyslet. To musí na člověka přijít z húry. Když jsem ji tehdy na koncertě poprvé uslyšel, věděl jsem, že už nikdy nezmizí, že už to nejde. A to není umění, tohle je dar:
https://youtu.be/92by8N7lBVU
Pak bych doplnil jednu vkusnou píseň o chlastu. Ty mají Caine-Mi rádi. Jak se ta elektrika postupně rozeznívá, přidá se zajímavý rytmus a hitovka je na světě. Kéž by tak tvořili zabavoví agroumělci z vesnických pódií. To by se nebylo za co stydět: https://youtu.be/VyqeaPvwTgA
No a k doplnění této povedené trojky písní bych přidal koledu. Opět ona koketace kytary a houslí, zpočátku jemná, až vše vygraduje v dá se říci metalovou údernost. Slyšel jsem prvně kdysi na náměstí v Olomouci před Štědrým dnem. Silná věc: https://youtu.be/P7Z4ztVcLck
|
| | od: David Fazy2 () | vloženo:22.10.2020 19:03:44 | | No jo, tak nakonec je to docela jinak, no. Ale tak je to asi takhle v pořádku, ne. Každýmu se nemusí líbit všechno a tady ten Fleret se myslim snad dá brát aspoň jako něco neutrálního, co vás třeba nenadchne, ale dá se pochopit, co na tom lidi vidí a neni to úplně marný. Halt sou to takový kouzla a čmáry v tý muzice a ve verších a tak, že to na každýho působí jinak no, tak je to v pohodě. A jako chápu, že někdo tváří v tvář málu zvolí "radši nic". Já to tak mam taky, zase v jinejch věcech třeba. Hele, náš bubenista mi vysvětloval, jak jeden určitej popovej umělec, kterej mi připadal úplně teplej, má vlastně i několik hodně dobrejch písniček a leccos i zahraje. A já mu řeknu maximálně "jó, tak měnim názor, šak on docela vie, ale stejně má minimálně stejnej počet komerčních kravin a naprosto nemastnejch/neslanejch hujerů no ničem, takže si ho stejně neposlechnu, abych půlku prochrápal nebo prokroutil hlavou". Tady zase mně to nestačí, to málo, je to takovej jinej druh množství, no. Kámo, ten Bob je ale kouzelnej teda, to jo. |
| | od: Víťa L. () | vloženo:22.10.2020 15:59:06 | | Kamarádi, to je dokonalé! Ani jsme moc nemuseli šermovat! Jedna Fleretí písnička a tolika slov, přívalu myšlenek.. Už sám sečtělý Jiří Moravský Brabec napsal před lety úvahu, kde pravil něco v tom smyslu: "Važme si písniček, se kterými můžeme nesouhlasit!" To je výborná myšlenka. Protože pak jsou písničky, které v nás nezanechají nic. A nestojí ani za jakýkoliv názor. A zde slovutné filozofií prýštící Caine-Mi přesně s půlnocí vloží již svůj druhý příspěvek k tématu "zda může být zedník celebritou" a David ještě tu noc rozsáhlé odpovídá.. Víte, co je na tom nejhezčí a největší zázrak? Že nás ta skladba nenechala lhostejnými. Že nám stála za tohle zdejší povídání. Protože jsou lidé, kterým je to úplně jedno.. K tomu vulgarismu k písni. Chápu to tak, že se textař pokoušel o jakousi gradaci, v tomto případě možná ne úplně šťastnou, ale uzřel vyústění tématu, které v písni nastínil tímhle způsobem. Když by kapela zničeho nic bez předchozího textu zařvala do písně "kuuurva", byl by to trapas. Že "by se svět bez těch lidí posral" je možná zbytečný vulgarismus, na druhé straně ovšem i pravda. Proto ho zde beru a nevadí mi.. Jestli si kapela Fleret jak píšete "alespoň na hodinu otevře okno a sleduje pokrývače", s tím bych byl opatrnější. Vy jste si svou střechu možná dovedli postavit sami, ale už jsem taky zaslechl úvahy od jiných lidí "zda ta kulička v písku na konci světa skutečně leží". Protože jestli ne.. to se mi ani nechce domyslet.. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:22.10.2020 14:44:44 | Fazy, díky za sdílení se a Tvůj pohled na "věc". Je bezva, jak na to umíš koukat :-) Jen ta Tvoje představa naší vyrovnanosti a spokojenosti se současným stavem je fakt legrační ;-) Každý má svůj problém. "Mi" neustále předěláváme všechny texty, melodie, akordy, aranžmá, rytmus, nástroje... právě proto, že se té spokojenosti stále nemůžeme dobrat, tak zas a znovu zkoušíme, zda by to "jinak" nebylo lepší, příjemnější, zkousnutelnější... :-) Teď momentálně jedeme všechny písničky zase úplně od začátku a měníme doprovody, změna doprovodu mnohdy vyvolá potřebu změny rytmiky, rytmika si vyžádá sem tam jiný akord, na změněný akord naváže změna melodie, na upravenou melodii je třeba nově přizpůsobit text... a to i u písniček, které se třeba 30 let nehnuly a mysleli jsme, že to jsou fakt takové držáky! A jindy je to přesně obráceně - přijde neodolatelné nutkání říct v písni něco jinak a od upraveného textu se spustí změna všeho souvisejícího :-) Do toho stále sníme o muzikantech, kteří by s námi hráli a pomohli nám z toho našeho snažení udělat opravdovou hudbu. Leč zůstáváme pouze u snění a neustálého pachtění za představou, kterou ani nemáme úplně jasnou :-) Věř, že tohle všechno by se stále neopakovalo, kdybychom v tom našem hudebním tvoření byli vyrovnaní a spokojení :-))
I s tím časem a chutí poslouchat muziku jiných - zoufalí z nedostatku kapel, které by se dali poslouchat, jsme vlastně také. Z české scény máme samozřejmě rádi některé staré věci, které máme v paměti ještě z desek a magnetofonových pásků, ale současná hudební scéna, tam je opravdu velmi těžké najít něco, co by nás chytlo za srdce. Známe samozřejmě pár světlých výjimek, ale i u těch vnímáme, jak postupem času "dospívají" a ztrácí právě tu poezii, kterou nás oslovovali ještě před pár lety. A tak také ve většině případů utíkáme k písničkám, kde třeba kvůli jazykové bariéře až tak nerozumíme textům, ale ze kterých na nás působí to něco nepopsatelného, kdy nemusíš rozumět slovům, ale "víš", že ten člověk zpívá naprosto opravdicky. Možná si to jde představit na hercích - když vidíš některé staré české herce (nebo i současné, ale převážně zahraniční herce), tak hrají svou roli tak, že jsi přesvědčený, že přesně takový ten člověk je i ve skutečnosti. Jakoby hráli sami sebe. On takový samozřejmě vůbec být nemusí, ale ten výkon je tak skutečný, že máš pocit, že přesně takhle toho člověka znáš. A pak se podíváš na současnou mladou českou hereckou scénu a říkáš si: "Co to je? Vždyť takhle přece normální člověk nemluví?! Takhle přece běžný člověk nejedná?! "... a víš, že to je jen film, kterému prostě nevěříš. Když se pak nad tím filmem ale všichni ti, jež si považoval za lidi s vytříbeným filmovým vkusem, radují, jak je to povedeně zahraný, tak máš pocit, že ses zbláznil a divíš se, jak to, že to nevidí? Ale máš pravdu, možná, že to vidí, ale když to srovnají s ještě horším filmem, tak u tohodle aspoň můžou ocenit, že to má zajímavý scénář a celkem dobře napsané dialogy. Co na tom, že to zní trochu jalově, trochu strojeně a trochu přehrávaně. Je to aspoň něco.
No, nám to "aspoň něco" prostě nestačí, a tak volíme "raději nic". Kdyby v televizi dávali místo filmů už jen samé reklamy, taky bychom si neřekli, že je fajn, že tam běží "aspoň něco" a tupě bychom na reklamy nezíralí. To raději tu televizi úplně vypneme (kdybychom nějakou měli :-))
A pak voláme k našemu nebeskému Tátovi a ptáme se, jestli jsme fakt už takový mimoni... a On nám většinou dost vtipně, ale trefně odpoví :-) Teď třeba, když jsme se ptali, jak by se ta Fleretí písnička dala říct poetičtěji a... jak píšeš, Fazy... aby tam třeba bylo i trochu té Boží blízkosti... udělal Tatínek obratem jeden takový malý všednodenní zázrak :-)
Z Cainova deníčku:
Nikdy neříkej nikdy! ;-)
O půlnoci jsme dopsali odpověď na VzkazMik o tom, proč je nám zatěžko uvěřit... jen jedné takové písničce, rádoby opěvující "velkými" slovy "malá" lidská povolání. Jenže obvykle, když se takhle odvážím(e) postavit proti názoru někoho jiného, notabene blízkého, musím na to pak ještě dlouho myslet, takže jsem se ráno probudil dřív a hned z postele "úpěl" k nebeskému Tátovi:
Myslíš, že jsme to přehnali? Neměli jsme se Sasankou raději mlčet a nekazit svými pochybnostmi ostatním radost z té písně? Řekni, jak bys to její téma zveršoval Ty, aby nám přišlo blízké... uvěřitelné a poetické?
Pak, jako vždycky když se takhle ráno probudím dřív (než pozdě), čučím chvíli do nebe v nikdy nedokončené modlitbě a pouštím si k tomu z netu francouzské Radio Esperance. Na jednom z jejich streamů totiž vysílají stále dokola, den po dni, rok po roce, úžasný překlad Nového Zákona...nebo Smlouvy? Závazku? Zkrátka té části Bible, co už otevřeně mluví o Ježíši. Překlad používá celkem jednoduchý slovník a přitom výsledek je hodně barvitý. I takový francouzský nedouk jakým jsem, si tím může zdarma obohatit vzdělání, a navíc se ještě nechat i duchovně inspirovat. Takové 2 v 1 :-D
Ale co se nestalo! Vysílání dneska ráno nešlo naladit! Zkoušel jsem i jiný proud v jiné kvalitě a nic! Že by porucha na mém přijímači? Cvičně jsem rychle odťuknul "sousední" záložku s rádiem Proglas a...
Rozezněla se písnička. Už jsem ji tak dávno neslyšel! Naposledy před mnoha mnoha léty někde u táboráku. A neuvěřitelná věc! Zpívala vlastně o tomtéž, o čem ona "budovatelská píseň" náMi kritizovaná na VzkazMiku. A přitom tak uvěřitelným způsobem!!!
Díky, nebeský Tatínku! Díky za odpověď. To bylo o fous! Stačilo jen, abych si minutku dýl poležel, nebo zkoušel ladit ještě jinde nebo...
Co všechno musíš zařídit kolem, abych... abychom jako lidi zaslechli, viď? Díky!
Ha ha, i na tuhle řečnickou otázku přišla odpověď vzápětí! Hned po odeznění písně jsem totiž zkusil zase kliknout na Radio Esperance a normálně fungovalo! Fakt, nekecám!
(Jo a ještě odkaz na tu "uvěřitelnou" písničku:
https://youtu.be/eCXhf5C_I1k?t=5
Akorát že na Proglasu ji hráli v mnohem lepší zvukové kvalitě, než jen takhle ze staré pomuchlané kazety) |
| | od: David Fazy2 () | vloženo:22.10.2020 01:03:34 | | No, za sebe k tomu můžu říct ještě jednu teorii, která mě teď napadá. Nevim, jak to maj vostatní, ale jaxem tu psal, sem vděčnej aspoň za něco takovýdleho, s čim se dá souhlasit a tak nějak doufam/si nalhávam, že to ty soudruzí myslej hezky. Vy píšete, že je to celkem málo, že to nepovznese a neni v tom poezie. Eště sem čekal, že napíšete, že v tom necejtíte zrovna přehršel boží blízkosti, páč mě to tak napadlo, že ani já si přitom nepřipadam tak očarovaně jako třeba při poslouchání vás a nebo třeba i něčeho ze starý ZNC. Ale to možná souvisí s tou poezií a nebo sem vedle úplně. Ale v tomhle já s váma jakoby trochu souhlasim. Připadá mi ta písnička taková dost přímočará, podaná celkem "na hulváta" a rozumim tomu, že z těchto důvodů jí prostě lekco neuvěří a neuvěří ani upřímnosti skladatele/zpěváka. A ani moje požadavky na poezii to úplně nesplňuje. Ty písničky vod Ultramarinu, co sem hrál na Vechtru sou tak akorát pro mě. Nebo hele, třeba jako Lávka, Za qětinou, Půl tváře, Kristusman, Jákob a spousta dalších vašich písniček, kde je víc vět, než zvukovejch konstant, to je taková ideální poezie pro mě. Je to nesrovnatelný. Přesto sem za to rád a rád si to poslechnu. Fleret je na nějaký úrovni, kde jako existuje nějaký množství nastraženejch uší, který si je poslechnou a co já vim, třeba u toho i něco uslyší. A když do těch uší voni budou křičet tohle, myslim si, že to neni blbej nápad, připadá mi to lepší, než ten průměr, co tady tak běžně člověk může slyšet, obzvlášť u známějších kapel. Já se z toho nemusim podělat tak, jako třeba když sem slyšel ten Klíč, že bych musel to hned chtít sbírat, ale stejně z toho mam radost, že se někdo aspoň trochu snaží, nebo to tak vypadá aspoň. Na jednu stranu je to málo a říkam si, proč nemůžou eště přidat a trochu to podat líp, nebo naopak to vzít obráceně udělat to pořádně vtipný a třeba i sprostý, podobně jako si u u dalších muzikantů třeba říkam, že po hudební stránce mi tam leccos chybí. Ale i tak sem za to rád, že tu myšlenku se někdo snaží někomu předat. Proč mi to stačí a vám ne? Napadá mě, jestli to neni třeba tim, že vy ste obecně spokojenější tam, kde ste, než já. Hrajete spolu ve dvou a nějakym způsobem vám to asi stačí, tvoříte a asi i máte trochu co poslouchat, když na to máte čas a chuť. To si tady tak tipuju. Nejste zoufalí z nedostatku kapel, který by se daly poslouchat a nahrávat třeba, ne? Nebo netaháte už 2 roky z jednoho soudruha nahrávky se starym Vaškem a nejste z toho úplně na prášky, ne? Já nevim, jestli sem jenom nenažranej, třeba jo, ale nemyslim si to úplně. Prahnu po dalších nahrávkách, ale jenom proto, že vim, že existujou. U jinejch kapel, který mam i radši, ale nevim, že něco existuje, to moc neprožívam a sem v klidu. Chci mít pětičlennou kapelu, protože to očividně de, neni to snad nějaký sci-fi nebo co, ne? Chci, když se někoho vopravdu vážně a opatrně zeptam, jestli s náma fakt chce hrát a von řekne, že jo a vypadá, že si to fakt promyslel, tak aby z toho nebyla zase zcela zbytečná naděje bez výsledku. A tak dále, že jo, toho je hodně. Asi si tady ten svět maluju nějak jako Hurvínek válku, nebo co, že prostě zaspat a nepřijít v 7 večer (!!!!!!!) na zkoušku je nemyslitelný, nebo že pučit někomu hloupejch pár kazet je poměrně jednoduchá věc, nebo hrát milostné písně znamená znát lásku...Bláblá, a pak mi někdo strčí tadyhle nějakej Fleret a tydlety dělnický celebrity a já si řeknu "jó, tohle beru". Není to mnoho a šlo by to asi líp, ale každou chvíli vidim a prožívam, jak to všechno de mnohem a mnohem hůř. Tim nechci říct, že vy ste jako určitě tam někde v pohodě a nemáte svý starosti a tak, jenom v tý muzice mi připadáte takový vyrovnanější a spokojenější se svym současnym stavem. Vobčas říkáte, jaxe trápíte s nějakou písničkou, co tam vymyslet, jak to pak udržet a zahrát, takže jako taky to nemáte lehký, že jo, ale aspoň se nějak hejbete, máte to trochu ve svejch rukou, do jistý míry. Obecně mi připadáte se svym údělem tak jako smířenější, než já, kterej furt na něco nadává. Nemyslim jakože byste to měli jednodušší, ale že jako se s tim umíte asi trochu líp poprat. Tak mi to prostě připadá. A proto třeba, možná, máte trochu víc prostoru si vybrat, co si prostě poslechnete, když je na to ten čas a chuť a spíš vidíte, jak by to mohlo bejt lepší, zatimco já vidim víc asi to, jak by to mohlo bejt horší, aspoň v určitejch věcech, třeba jako tady v tom Fleretu. Kdyby tam celou písničku dělali nějaký tralala a pak řekli jenom pár slov, který by ale byly hodně povedený, trefný a poetický, třeba by se to líbilo víc vám, než mně taky, to sou už zase ale tydlety osobní věci, co se komu líbí, no. To s tim Ultramarinem mi hodně přeházelo hlavu, jestli tam byl předtim bordel, tak po zkušenosti se soudruhama, nebo spíš hlavně s tim jednim, tak teď sem úplně rozbitej, hlavně vohledně vnímání muziky. Dokud nemam potvrzeno, že autor tý písničky vod Fleretu je totální prasák a vožrala třeba, taxi užívam sladkou nevědomost a iluzi (a třeba to tak i je), že je to vlastně dobromyslnej skladatel, kterej akorát halt nemá až takový básnický střevo, no. A taxem rád, že si tu písničku můžu poslechnout a aspoň trochu mu to věřit, páč u toho, co sem poslouchal hodně dřív a co mi pomáhalo (a neni to zdaleka jenom Ultramarin, těch kapel bylo víc), teď vim, že to zřídkakdy mělo nějakej význam pro ty hráče a skladatele, nebo že by to jako fakt takhle mysleli, takže už mam hodně velkej problém je poslouchat a užít si to po jiný stránce, než prostě hudební. Tak radši posloucham Vietnamce třeba, vo kterejch vim prd a nebo prostě kapely, který sou mi tak vzdálený, že se mi snad nezhnusí úplně, akorát že zároveň díky tomu, že sou tak vzdálený, tak na ně nemůžu úplně jako jen tak zajít, že jo, takže to taky neni ten vztah, co bych hledal, no. Chci prostě říct, že mi to málo stačí, vzhledem k okolnostem. Možná i ostatní mají takový nějaký jiný svý okolnosti a stačí jim a nebo jim to "málo" naopak příde jako hodně, vono taky ten stručnej a údernej text může mít pro někoho to kouzlo silný, že jo. Ale jinak jako si myslim, že byste měli mudrovat dál, že vám to jako pořád celkem de. |
|
<< /
>> Celkem 4089 vzkazů
|
|