|
| od: Pvv () | vloženo:14.08.2020 22:02:16 |
| No a na závěr jeden vtip, kterej vlastně vtipem není. Jedna matka byla poctěna návštěvou Boha. A Bůh jí řiká. Velmi mě těší pohled na to jak žiješ. Proto ti splním jakékoli přání. Matka řekne. Ó Bože. Jak jsi dobrý. Jestli tedy mohu. Zbav mě starostí o tolik mých dětí. A Bůh odvětí. Velmi rád to tedy pro tebe udělám. V tom okamžiku všechny její děti zemřeli. |
|
| od: Pvv () | vloženo:14.08.2020 21:36:16 |
| Proto mě asi po každém vechtru s vámi přepadá pocit prázdnoty. Všihni se hned sbalí a odjedou jako po náletu. Žádné sdílení, smích, pocity. Vlastně vás neznám. Jste vlastně jen anonimní muzikanti. Možná lžu sám sobě že jste přátelé. Možná jen v mojí představě. Co já vím kdo vlastně jste. Třeba jste jiní. Než vás znám. Jednou za rok. Mám vlastně rád jen svoji představu o vás. Ale ne vás. Možná tohle tady vybuchlo. A bude asi vybuchovat. A to je asi taky důvod, proč budu spíš koukat na pro mě bližší lidi. |
|
| od: Pvv () | vloženo:14.08.2020 21:17:40 |
| Já bych tu chtěl hodit do éteru jednu poznámku. A možná jen za mě. Protože vy se mezi sebou možná znáte líp než já vím. Ale vlastně je to i taková úvaha nad dnešní komunikací. Dřív se lidi viděli a stýkali a mluvili spolu osobně každý den. Den po dni, týden po týdnu, měsísíc co měsíc. Velmi dobře se znali. A teprve tehdy, když někdo z nich musel tuhle známou komunitu opustit, měl stále touhu se s ní sdílet. A tak nějak asi vznikla pošta. Tedy napsal kde je, co dělá co cítí co zažívá. Ale nemusel nikomu moc nic vysvětlovat. Protože ho všichni znali. Osobně. Léta. Ale dnes je to naopak. Nejdřív se píše někomu úplně neznámému na druhej konec světa, ale toho člověka nikdy neviděl. A jen podle toho co a jak píše, si ostatní dělají představu o tom, kdo ten člověk vlastně je. Zdůrazním slovo představu!!!. Tím bych asi i částečně chtěl omluvit svou další velmi omezenou účast na zdejším zeleném poli. Protože se mi to zdá velmi zmatečné. Teď jsem nedávno zakázal psát jedný ženský smsky. Tedy mě. A to ze stejného důvodu. Vždycky nedorozumění a sáhodlouhé vysvětlování. Řekl jsem jí ať mi buď zavolá, což alespoň z intonace hlasu člověk pozná co a jak, a nebo ať se sejdem a promluvíme si. Zkrátka. Já tenhle druh komunikace opouštím. Doufám, že chápete. |
|
| od: Pvv () | vloženo:14.08.2020 18:33:13 |
| Taky díky Víťo. Vypadá to že jsme pořád na stejném madle. Bohudíky. |
|
| od: Caine-Mi () | vloženo:14.08.2020 17:12:37 |
I ty, Víťo? Díky!
Kluci, tady se něco děje!
Vždycky je to přemáhající, když na nás Táta po zásluze nevezme řemen, ale když ještě i takhle to špatné promění v nejlepší... uff! Kolikrát už jsme tenhle zázrak zažili, kolikrát tu o něm lopotně koktali (anebo raději nechali mluvit jiné)... ale stejně - ve chvíli, kdy to udělá On sám... když se to zase stane... když se modlitby naplní a vzduch voní čerstvě jako po bouřce... je to nade všechny slova! A možná i písně!
I když, pravda, písničky pak z toho ještě dlouho pramení :-) |
|
