Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Karel () vloženo:16.08.2017 09:08:39 Zdravím přátelé, jste takoví básníci ... To já nejsem, i když občas něco vyplodím. Každopádně bylo zajímavé si po čase veřejně zahrát, byť mi to stálo nemálo nervů. Škoda, že jsem neměl více natrénováno :-) Z účastníků jsem vlastně do té doby neslyšel akorát Fazyho. Super hlas a hra na kytaru, osobitý styl. K. od: PVV () vloženo:15.08.2017 15:50:10 Jo a pro Víťu. Barde z Ostravy. Děkuju, že si opravdu urazil takovou dálku. Bylo pro mě překvapující tě poznat. Poznat někoho, kdo mi posílá vzkazy po hvězdách. Tak Víťo myalím, že teď jim budu rozumět daleko víc. Tak pokoj, radost, lásku vám všem. PVV od: PVV () vloženo:15.08.2017 15:43:33 Díky hoboes. Tak jsem si vás nakonec všechny pojmenoval já.Baví mě číst si, co to komu přineslo. A dělá mě to ne-li přímo šťastným, tak urdčitě nadšeným a spokojeným. Za sebe říkám, že jsem daleko víc než minulý rok prožil vaše písničky. Objevoval jejich hloubku a naléhavost. Dokonce si troufnu říct, že nevím jestli se mi líbily ( bylo to tak pestrý, že to těžko pojmenovávám), ale rozhodně mi pomohly uvidět, aspoň trochu, váš svět. A tím i nahlédnout do vašich srdcí. A ta se mi líbí. Děkuju, že jsem vás všechny mohl uvidět, poslouchat a i trochu sledovat. Je ve vás všech hodně hezkých věcí a hlavně světlo, které pohlcovalo i mě. Součást duhy, kterou jsme se tak na chvíli všichni stali. Bůh žehnej a opatruj všechny hoboes. Dá-li Pán tak za..........rok? PVV od: David Fazy2 () vloženo:15.08.2017 09:01:01 Dámy a pánové, dyk more... Taky sem si říkal, že bych něco napsal, ale trvalo mi to, páč sem se obával, že to zase bude příšerně dlouhý. Když sem v sobotu vyjížděl, ani sem nevěděl, co mam čekat. Minulej rok to bylo příjemný odpoledne, něco, co bych si jednou ročně rád zopakoval. No a letos to bylo takový, že bych to nejradši opakoval každej tejden. Jenom my, nástroje a příroda. Je to krásnej pocit, když víš, že si můžeš promluvit s každym a ještě si poslechnout slova jeho písní a přitom víš, že se vopravdu něco dozvíš nebo se i zasměješ, že to nebude jen tak pro prachy nebo z dlouhý chvíle. Caine-mi, kteří mi donekonečna tvrdili, abych si zapamatoval, že míň je někdy víc, to měli tak nahuštěný, že uspokojili i mýho náročnýho hudebního ducha, kterej si libuje v hudební pestrosti, až přeplácanosti. Fakt, ty vaše nástroje sou živý, neni to jenom otrockej doprovod, aby tam něco hrálo, je to vlastní melodie a když umíš číst mezi tóny a údery, tak i vlastní sdělení. Karel je kovboj. To je to první, co mě napadlo, když sem ho slyšel - divokej západ z pohádky, ráno, na zápraží malýho domku sedí postarší, zkušený kovboj s kytárou a vysvětluje několika chytře trefenejma slovama něco, co mně trvá dvakrát tak dlouho. Na Petra sem se těšil dopředu, protože si pamatuju, jak sou jeho písničky silný. Je mi líto, jak to teď je s tou továrnou, ale jak si říkal, dal ses do toho z vlastní vůle a až z toho pekla vyjdeš, budeš pořád sám sebou a život před sebou. No a na závěr můj objev roku. Normálně, když sem poprvý čet Víťovo slova tady na vzkazníku, říkal sem si, že toho týpka bych chtěl potkat, že bysme si mohli rozumět. Postupně sem zjstil, že hraje a nakonec sme se teda i viděli/slyšeli. Jak to říct, to je přesně muzika podle mýho gusta, je to tvrdý, vtipný, vážný, upřímný... a máš parádní přesvědčivej hlas, to má málokdo. Takže my se prostě určitě musíme zas brzo sejít a zahrát si na plný pecky a pokecat prostě, to bude nářez. Teď tady u toho posloucham ten Blind Guardian, dost dobrý. Takže vám všem moc děkuju, dodáváte mi naději, že ten náš svět neni jenom temně šedej a mrtvě prázdnej, že sou tu lidi, který PŘEMEJŠLÍ o životě a neni jim jedno, kam je čí ruka zejtra dovede/hodí. Ne, že bych žádný jiný neznal, ale tady nás bylo víc pohromadě a byl to silnější zážitek. A Petře, ještě jednou děkuju za nocleh, bylo mi ctí, máš to tam nádherný, ve tvym případě jako kdyby člověk nakonec fakt patřil do přírody, což je dneska skoro nemožný vidět. Mít odvahu odpoutat se od pozlátka moderní doby, šel bych do něčeho takovýho taky. Druhej den sme byli se Zuzkou podívat se za jejíma kamarádama. Docela sem se na to těšil. Zezačátku to byla celkem sranda, město pěkný... No a pak už to bylo 4 hodiny v kuse jenom "To sem se jednou vožral... Pak sme to dali na fejsbůk... Pak sem jí vohnul... vožral... fejsbůk... vohnout... hu hu hu... chro chro chro... A tak pořád dokola. Ne, nechci někoho urážet, ty kluci mají v sobě určitě víc než jenom tyhle tři věci, ale ten den to tak působilo, až mi to ani nepřišlo smutný, ale spíš nudný, neoriginální, až sem se jich i zeptal - More, to se ten život fakt neskládá z ničeho jinýho, než z těchhle třech věcí? Neni to už trochu ohraný? Hahaha, nic no. Ale smutný to je, protože to jinak nebyli žádný tupci, celkem jim to pálí, kdyby to chtěli využít, mohli by se v životě i nějak bavit třeba. No a Zuzka se mnou na Vechtru nebyla a já sem jí nepřesvědčil, že to bylo lepší, než poslouchat dva dobrovolný sebevrahy, který se v tom sebeničení vyžívaj a pomoc nechtěj. Ale to, co sem jí pouštěl, se jí líbilo. Je hodná, jednou už jednomu sebevrahovi pomohla z raqe ven. Třeba nakonec jednou přijede se mnou a budem zase tým. Ještě jednou vám všem moc děkuju. Brzy nashledanou! Dyk more. od: Banjo () vloženo:15.08.2017 06:19:00 Hezky to Víťa napsal. Nějak nemám moc co dodat, snad jen díky... <<  / >>  Celkem 4090 vzkazů