|
| od: Caine-Mi () | vloženo:15.11.2016 18:36:35 | S Pánem Bohem Ládíku! (Snad ti tenhle pozdrav někdo vyřídí ;-) ) Ale máš recht, tak je to přece psáno, že se nemáme věnovat planým diskusím a hádkám o časech a dogmatech. Jistě je mnoho barevnějších a méně dusných budov (duchovně), kde se dá dobře posedět a vést podstatně nezávaznější monology :-)
Ahoj Banjo, s tím co vzkazuješ od Pavla, to je trefa do černého... svědomí... našeho. Vždycky když sestavujeme playlist, říkáme si... no jo, tuhle "vtipnou" by jsme asi zařazovat neměli s ohledem na... no "vy víte koho"... ostatně... tady tu taky ne, tu zase nesnáší támhle náš nejvěrnější posluchač... jo a počkej... tomu třetímu v publiku vlastně vadí "tuta" :-) Nojo... a náboženské kecy při uvádění by jsme si možná taky měli odpustit, posledně to odradilo čtvrtého věrného diváka... zřejmě navždy... A přítel na telefonu radil, že by bylo dobré celé vystoupení zkrátit, vždyť při tak zahuštěných textech stejně nikdo po víc než deseti minutách neví, která bije.
Nejhorší, že nemůžeme zaručit ani hladkost hudebního provedení... tedy že zpěv nám bude ladit, že se to nerozsype... A co když způsobíme trauma někomu (náhodně přítomnému) s hudebním sluchem? Třeba zvukaři? Než takhle hřešit proti Božímu slovu, nebylo by lepší pověsit mandolku na hřebík a jít třeba... házet šipky? I když při naší šikovnosti... Ještě že ty bačkory a dobrá knížka je trvalá jistota.
Nebo že by ryby?
(Jó, Disharmonici, ti to vyřešili chytře, ti už varují bližní rovnou svým názvem :-D )
Prostě... tenhle výklad Pavlových slov nám nějak nehraje. Nebo aspoň hrát brání. A co teprv to jeho: "Buď věřícím věřící a pohanům pohan"! To totiž vzato do důsledků při tvoření... bude znamenat: Buď kluzkým! Proplouvej! Nenarážej! Neodkrývej co si opravdu myslíš, abys náhodou nepohoršil... a hlavně, aby sis náhodou nepohoršil! Korektní, asertivní typy jsou bezva!... Za přepážkou. Ale v muzice? V punku? V punkántry?
O RYBÁCH A LIDECH
Nad těmi rybami dobře není mi
co tak proplouvají všemi vodami
libý rybí úsměv - ploutev podají
tak co? Berou, berou? - se pak optají
Nestravitelní - vakuově balení
ve vlažné šťávě, vlastním koření
sladce slaní - hořce kyselí
Nad těmi rybami dobře není mi
co tak proplouvají všemi vodami
suchozemský úsměv - ani nemrknou
jako chobotnice všechny obejmou
Obejmou tak pevně
sotva dá se plout
jinam než-li tam kam... nese tě proud
A do toho ten chlápek, co buší za dveřmi
prej agent s teplou vodou - chce ploutve umejt mi!
Jakej rybář lidí? Kdo koho okoštuje?
Jaká kalná voda a chuť co ochuzuje?...
Ty, mámo (a nebo třeba Ládíku :-) ), plujem!
Možná je tahle písnička taky hloupá, protože se dost necitlivě naváží do "docela hodných a "neškodných" lidí... na cestě. V tomto případě korytem.
Ne, Pavlovskému doporučení rozumíme jinak. Nejde tam jen o to, že nemáme pro požitek svého břicha, ponižovat druhé, ale hlavně, že je nemáme svádět k tomu, aby si naložili na bedra svobodu (a s ní i následnou vinu)... kterou potom nejsou schopni unést!
Jakoby Pavel rozvíjel Ježíšovské: Pozor! Už jen za to, kým jsi... nebo za koho se vydáváš, neseš odpovědnost! Kdo mohl udělat dobré, ale udělal raději jen bezpečné nic, má taky "hřích".
A zase Pavel: "Vždyť všechno je nám v Kristově svobodě dovoleno, ano, ale ne všechno prospěje... všem".
Má-li v tom, Pavlově doporučení dál zůstat i pro nás ona proklamovaná svoboda, pak jeho pobídku k "nekonfliktnosti" chápeme spíš jako pobídku k sejmutí si "frajerských klapek" z očí: Jakoby tam někde mezi řádky zněla výzva k dohlédnutí dál nebo v širších souvislostech, k zamyšlení nad samotným motivem tvoření: Opravdu sis jist, že to, co druhému předvádíš jako svůj model svobody, krásy, chápání věcí, jako model lásky... unese pak výčitky svědomí z důsledků? A uneseš je ty? Bez Krista, jen ze síly toho naplněného břicha asi sotva, že jo.
Výčitky? Za co?
Třeba už jen za to, že ses projevil(a)... a zklamal(a)! Druhého... možná hůř... odradil(a)!... Víťu, Ládíka, Hynka, Viléma, Jarmilu... Žes je neměl(a) dost rád(a) a tak tvořil(a) bez ohledu na ně.
"Mi" se v tom, Banjo, pořád plácáme a rejdujeme od jednoho pangejtu ke druhému, od přílišné zdrženlivosti k přílišné drzosti. Pokaždé znovu puzeni touhou říct víc, než se od nás žádá, pokaždé v pochybách, že víc někomu bráníme ve výhledu, než otvíráme nové obzory... jak si všiml Víťa, který je na to hodně citlivý. A přece pořád s nadějí, že On nás časem těmi nárazy ohladí do jakési "User friendly" podoby. Aniž bychom přitom ztratili... "slanost".
A ještě kraťounce k těm věčným "ještěrkám", co tady na zelené loučce vesele přežívají... :-)
Bylo vůbec pochopitelné... z toho, co jsme tu Ládíkovi psali, že nám ani za mák (ani za dýni) nejde o ještěrky jako takové, či o jejich vzájemnou interakci s lidmi? Že ony i oni... jsme se k tomu všemu vlastně přichomejtli pouze "shodou jistých Slovních okolností"? :-) Jenže my, na rozdíl od nich, dostali přitom se svobodnou vůlí i zodpovědnost se ptát: Kdo je Ten, který nás vyslovil? Je to Tvůrce a nebo Divák... byť v nepředstavitelně supermoderní laboratoři?
Jsme-li totiž k Jeho obrazu (jak tu upozornil PW), pak není jedno, že... je (nám) to vlastně jedno, né?"
A víš co? Na závěr přece jen... možná... snad... aspoň trochu... něco nekonfliktního! Představ si - koupili jsme si do "kapely" banjo!
Banjo přece nikomu nevadí, ne? |
| | od: Ládík () | vloženo:15.11.2016 10:40:11 | | Tak, poslední příspěvek.
Můžeme se bavit, jestli člověk dokázal stlouci almaru, do který nahnal všechna zvířat, můžeme i o tom, jestli voda pokryla CELOU zemi, zda se po zatroubení zhroutily hradby nebo se moře opravdu rozestoupilo.
Jestli padala mana a jestli si Daniel povídal v tavící peci s Kristem.
To všechno můžeme. Pokud chceme.
A já už nechci, takže se tady mějte krásně a až vydáte novou - společnou desku, dejte mi to vědět na mejl nebo mi zavolejte nebo se uvidíme někde na koncertu, tvoje hudba mě baví a na rozdíl od zbytečných pseudodebat je i chytrá a laskavá.
Mám vás rád děcka, mějte se tady dobře, sbohem, Ládík. |
| | od: Banjo () | vloženo:15.11.2016 08:36:06 | | Laskavý čtenář si jistě doplní vypadlé písmenko "k" ve slově blackmetalista.
A ještě jsem nedopsal ještěrky a už jsem to poslal... Takže abych dokončil již naznačené. Lidé se cítí dominantním druhem a ještěrky vnímají jako svoje předchůdce "ve funkci".
Další věc je, že se třicetimetrové monstrum výborně hodí do umělého světa digitálních filmových technik, zejména když si člověk uvědomí tu brutální fyzickou převahu a ten malý mozeček. Máme pak takový povznášející pocit z toho, že oni vyhynuli, zatímco my na tomtéž pouze intenzivně pracujeme a zatím žijeme, což se jeví být značnou komparativní výhodou. :-)
Zkrátka ještěrka je fantastická tím, že zároveň děsí velikostí, představuje cosi na způsob našeho předchůdce, a ještě se dá použít jako předmět výsměchu (heč, já žiju a tohle velké tupé zvíře už ne)... A to už se vyplatí, že? |
| | od: Banjo () | vloženo:15.11.2016 08:25:50 | | Co se týká té "metalové" parodie, dovolil bych si připomenout jistého poměrně populárního konvertitu, jistého Saula z Tarsu. Ten říkal, že on sám za sebe by neviděl nic špatného na tom, zajít na pohanskou žranici a dát si tam s ostatními maso, obětované modlám. On to přece ví, že modly nejsou nic, takže to maso je pro něj úplně normální maso. Nic víc, nic míň. Jenomže on to neudělá - ne proto, že by byl vegetarián nebo měl nějaké pochybnosti v tomto směru, ale co kdyby ho viděl někdo z těch, kdo ve svém křesťanství víc tápou? Co by si o tom pomyslel? Uvedl by je do zmatku, takže do takové akce prostě nejde. Ostatně je to jako v té tvojí písničce - kéž bych byl ten, který tě neodradil... O mě tu až tak nejde, já tě už trochu znám, takže tu míru nadsázky snad celkem odhadnu. Ostatně ani nejsem černý kovář (v překladu blacmetalista), takže jsem zcela mimo terč...
A protože jsem tu už asi poslední, který tu ještě písemně neřešil problém výskytu ještěrek v druhohorách - mě ostatně až tak neberou, nicméně asi běží o to, že nálezy nasvědčují tomu, že tu byly před nějakým časem dominantním druhem. Specifikovat ten čas čísly nemá smysl, vždyť u Boha je tisíc let jako včerejší den, který minul a jako noční hlídka. Ale zpět k té zvěři. Lidé mají ve své většině pocit, že teď jsou tím nejvyšším predátorem oni. Já to tolik neprožívám, já na té dominanci tak nebazíruju a řeším jiné problémy.
|
| | od: Caine-Mi () | vloženo:14.11.2016 22:46:19 | | Víťo, no konečně ses trochu osmělil! :-) K dobrému recenzentovi patří i umění vypořádat se otevřeně s hloupými písničkami! :-D I Tonda Kocábek z Rádia 1 už nám za ní umyl hlavu... Asi opravdu jako jedna z mála nových má jakous takous výraznější chuť :-D
Ježíš řekl, plačte s plačícími a radujte se s radujícími!... a "Mi", začínající aktivní agitátoři, zkusili jít ještě dál: Zachrochtat si s chrochtajícími! Jenže... sám cítíš, že to od nás... a hlavně takhle v prázdném sále... nějak nevyzní, že? Pročpak asi? Nemáme ten správný přízvuk? Kostým? Sound? Nejsme dost strašidelní?
Z čeho vůbec usuzuješ, že to měl být výsměch?
To "blööööö...." je jen malá předehra. A možná i ten úsměv, či úškleb, daný klátivou donkichotovskou postavou, je jen malá předehra skutečného volání v té písni! Ne snad ještě volání o pomoc, ale varovného volání určitě: Bacha! Slova mají větší moc (nebo chceš-li souvislost se skutkem), než se zdá podle toho, jak je s nimi běžně... na divadle nakládáno.
Chrochtáním si člověk hraje na (nebo aspoň imituje) prase. Myslí-li to vážně, pak je to vážné... vážnější než na psychiatra! Proč? Protože je to duchovní a ne duševní. Copak prasáctví obecně člověka "odjakživa" nepřitahuje? Proč? Je to pozůstatek evoluce? (Vidíš, a máme to tu zas... "dinosauři atd...").
Dobrá, tak jsme to mysleli jako legraci. V takovém případě jsou ale pořád ještě dvě možnosti:
Co takhle třeba legrace ze sebe sama, aby "pan umělec" nebyl v pokušení brát význam svého "spasitelského" díla příliš vážně a raději hned předem o pár bodíků snížil tržní hodnotu očekávané "křesťanské" image?
A nebo... co když ani ne výsměch, jako červený hadr... červené klapky před oči rozzuřeného... býka, ale naopak - pokus takové klapky právě strhnout a nechat "posluchače nahlédnout", jak vypadá chrochtání vší té divadelní pompy zbavené, tam... z druhé strany, z rubu kulis, bez ohňů a chlapáctví. Jak je to... když je to... nahé.
Ano, možná se tím stavíme do jedné řady na odstřel, s ostatními tzv. "baviči", vysmívajícími se naoplátku nám, žížalkám, co si hrajou už teď a tady na motýly. A nebo dokonce Někomu, koho znají jen z karikatur (žel zase často nakreslených mimoděk naší vlastní automatickou kresbou). Ano, u nich, stejně jako u nás pak - čím srdce přetéká, to ústa... zpívají!
A možná se tím i brání. Jako i "Mi" se tou hloupou písničkou bráníme všeobecné "magické" moci chrochtání vůkol. Víťo, jestli to vyznělo jako výsměch konkrétnímu člověku na cestě, pak je ta písnička opravdu blbá, ale jestli se v ní dá vystopovat ještě něco víc, třeba aspoň ten náznak varování, že člověk na cestě končí tam, kde se z něj stává prase ve stádu, pak... se ti s ní budeme asi ještě chvíli ztrácet. Naštěstí ztratíš-li nás, není to ještě vůbec žádná katastrofa. Takoví "mi" vždycky někde byli a budou. Katastrofa je, když kvůli někomu zidealizovanému ztrácíš Toho, koho si není třeba idealizovat. |
|
<< /
>> Celkem 4090 vzkazů
|
|
